V tomto článku se bude téma Vojenská junta zabývat vyčerpávajícím způsobem, analyzovat jeho hlavní aspekty a zabývat se různými pohledy, které na tuto záležitost existují. Vojenská junta je téma, které vyvolalo velký zájem jak v akademické obci, tak ve společnosti obecně, a to díky své relevanci a dopadu v různých oblastech. Na těchto stránkách bude Vojenská junta zkoumán z různých přístupů s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma. Prohlédnutím různých zdrojů a předložením konkrétních případů bude čtenáři poskytnuto široké pochopení Vojenská junta a jeho důsledků dnes.
Vojenská junta či chunta (obojí vyslovováno ,[1] ve volném překladu ze španělštiny „vojenská rada“) představuje formu státnívlády řízenou skupinou vojenských představitelů. Užití pojmu vojenská junta pochází z 20. století, kdy se právě takovéto junty ujaly vlády následkem většinou vojenských pučů (většinou v Latinské Americe). Zpravidla se vždy jednalo o dočasnou vládu, mnohdy působící současně s vyhlášeným stanným právem. Vojenská junta se může blížit i k vojenské diktatuře. Pojmy však nejsou totožné.
Pás převratů v africkém Sahelu, zahrnující vojenské diktatury v Guineji (od 2021), Mali (od 2020), Burkině Faso (od 2022), Nigeru (od 2023), Čadu (od 1990) a Súdánu (od 1958) podporované Ruskou federací a Wagnerovou skupinou.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Junta na německé Wikipedii a Military junta na anglické Wikipedii.