V dnešní době je Sandinisté tématem, které ve společnosti nadále vyvolává zájem. Ať už kvůli své relevanci dnes nebo svému dopadu na historii, Sandinisté se stal referenčním bodem pro pochopení různých aspektů každodenního života. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé dimenze Sandinisté, od jeho původu až po jeho vliv na současnou společnost. Prostřednictvím hluboké a podrobné analýzy zjistíme, jak Sandinisté utvářel způsob, jakým interagujeme se světem kolem nás, a jaká je jeho role při utváření naší budoucnosti.
Sandinovská fronta národního osvobození | |
---|---|
![]() Vlajka Sandinistů | |
Zkratka | FSLN |
Datum založení | 19. července 1961 |
Sídlo | Managua, Nikaragua |
Ideologie | Marxismus Levicový populismus |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sandinisté, oficiálně Sandinovská fronta národního osvobození (Frente Sandinista de Liberación Nacional, FSLN) je marxistická politická strana v Nikaragui vzniklá z partyzánských skupin, které od roku 1963 vedly válku proti diktatuře klanu Somozů (1936–1979).[1] V roce 1979 obsadili Sandinisté hlavní město Managuu a vytvořili „vládu národní jednoty“. Ve spolupráci s Kubou zahájila vláda program socialistických změn, občanská válka však trvala nadále. Vláda Sandinistů skončila po parlamentních volbách v roce 1990. Od roku 1979 do 1990 byla jedinou vládní stranou.[2]
Daniel Ortega se stal roku 1981 koordinátorem vládní junty a roku 1984 byl zvolen v demokratických volbách prezidentem (opozice se voleb neúčastnila). Jeho režim byl podporován Sovětským svazem; během občanské války za jeho vlády probíhal boj s „contras“ podporovanými USA. Po konci studené války v roce 1990 podepsaly obě strany příměří. Ortega prohrál následné prezidentské volby v roce 1990 s Violettou Chamorrovou, volby v roce 2006 však vyhrál a stal se znovu prezidentem Nikaraguy.[3][4][5]
Sandinisté se hlásí k odkazu generála Augusta Césara Sandina, který vedl odboj proti vojenské okupaci Nikaraguy Spojenými státy v letech 1912–1932.