Vladimír Fischer (architekt)

V dnešním světě je Vladimír Fischer (architekt) téma, které získalo nepopiratelnou relevanci. Od svého vzniku přitahuje pozornost odborníků i široké veřejnosti a vyvolává intenzivní diskuse a analýzy v různých oblastech. Význam Vladimír Fischer (architekt) spočívá v jeho dopadu na společnost, ekonomiku, životní prostředí, technologie a mnoho dalších oblastí. Protože zájem o Vladimír Fischer (architekt) stále roste, je nezbytné porozumět jeho rozsahu a důsledkům a také prozkoumat různé perspektivy, které kolem tohoto tématu existují. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Vladimír Fischer (architekt), abychom nabídli komplexní vizi, která čtenáři umožní ponořit se do tématu, které nepochybně označí budoucnost naší reality.

Prof. Ing. Vladimír Fischer
Prof. Ing. Vladimír Fischer
Prof. Ing. Vladimír Fischer
Narození4. července 1870
Rakousko-Uhersko Fryšták, Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. října 1947 (ve věku 77 let)
Československo Brno, Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povoláníarchitekt, pedagog a učitel
PříbuzníVladimír Groh (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Fischer (4. července 1870 Fryšták[1] – 28. října 1947 Brno) byl český architekt, profesor na České vysoké škole technické v Brně a v letech 1931–1932 její rektor.

Život

Jeho otec Antonín Fischer byl stavitelem, měl ve Fryštáku a později v Holešově vlastní firmu. V letech 1887–1893 vystudoval Vladimír Fischer na ČVUT v Praze stavitelský obor. Poté byl v letech 1894 až 1898 na praxi u Emila von Foerstera, Hermanna Helmera a Ferdinanda Fellnera ml. ve Vídni. V letech 1901 až 1918 působil na státní technické službě při moravském místodržitelství v Brně. Stal se vrchním stavebním radou a přednostou oddělení pro pozemní stavby při Zemské správě politické v Brně (1918–1923). 1923–1939 působil jako profesor na České vysoké škole technické v Brně, přičemž v letech 1924 až 1925 a 1935 až 1936 zde byl ve funkci děkana odboru architektury a pozemního stavitelství a 1931–1932 jako rektor celé školy. Jako konzervátor Státního památkového úřadu v Brně pro okres Brno-venkov pracoval od roku 1939 do roku 1941.

Na pražském Smíchově se v roce 1904 oženil s Ellou Osvaldovou (1874–1930). Měli spolu syna Františka (1905–1977).

Vladimír Fischer zemřel 28. října 1947. Je pohřben na brněnském ústředním hřbitově.[2]

Dílo

Radnice v Tišnově
Nová radnice v Ostravě
Kostel svatého Augustina v Brně

Podle Encyklopedie města Brna a brožury Kostel sv. Augustina v Brně.[3][4]

a další

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Fryšták
  2. ↑ Ing. Vladimír Fischer 3 July 1870 - 28 October 1947 v BillionGraves GPS Headstones. billiongraves.com . . Dostupné online. 
  3. ↑ ČOUPKOVÁ, Magdalena; KUDĚLKOVÁ, Lenka. Prof. Ing. Vladimír Fischer . Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2017-06-12 . Dostupné online. 
  4. ↑ HUBÁČKOVÁ, Blažena. Kostel sv. Augustina v Brně. Brno: , 2005. S. 27–28. 

Externí odkazy

Rektoři Vysokého učení technického v Brně

1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček

Vysoké učení technické v Brně