Jiří Baborovský

V dnešním světě je Jiří Baborovský téma, které se stává stále aktuálnější a vyvolalo široký zájem v různých oblastech společnosti. Ať už díky svému dopadu na každodenní život, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v akademické sféře, Jiří Baborovský upoutal pozornost odborníků, nadšenců a dokonce i těch, kteří tento fenomén teprve začínají zkoumat. Jak se Jiří Baborovský neustále transformuje a vyvíjí, je nezbytné porozumět jeho složitosti, důsledkům a důsledkům v různých kontextech. Tento článek se hlouběji podívá na Jiří Baborovský, prozkoumá jeho původ, současný vliv a možný budoucí vývoj.

PhDr. PhMr. Jiří Baborovský
PhDr. Jiří Baborovský
PhDr. Jiří Baborovský
Narození28. srpna 1875
Březové Hory
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. října 1946 (ve věku 71 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Baborovský (28. srpna 1875 Březové Hory[1] – 10. října 1946 Brno[2]) byl český fyzikální chemik. Věnoval se studiu kinetiky chemických reakcí. Byl vůbec prvním docentem fyzikální chemie v Českých zemích.

Život

Narodil se do rodiny Jana Baborovského, lékárníka v Březových Horách, a jeho ženy Hermíny, roz. Skočdopolové. Pokřtěn byl jmény Jiří Augustin Heřman. Vysokou školu začal studovat až po lékárenské praxi, kterou vykonával v Broumově a později v Praze. V Praze začal studovat a kromě toho pracoval jako asistent profesora Bohuslava Raýmana. V roce 1902 promoval na FF UK, poté pokračoval ve studiu v Lipsku u profesora Wilhelma Ostwalda. V roce 1905 předložil pražské univerzitě svou habilitační práci O zjevech na anodách z kovového magnesia. Mimořádným profesorem pražské univerzity byl jmenován až v roce 1911. V roce 1912 se stal řádným profesorem teoretické a fyzikální chemie na České vysoké škole technické v Brně.[3] V letech 1914–1915, 1927–1928 a 1936–1937 byl děkanem odboru chemického inženýrství na brněnské technice.

Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.

Dílo

  • Napsal známé učebnice fyzikální chemie Theoretická a fysikální chemie (1919) a Úvod do theoretické a fysikální chemie (1926), které měly velký význam v době, kdy byl původní české odborné chemické literatury velký nedostatek.
  • Autorsky se podílel na tvorbě hesel ze svého oboru pro desetidílný Komenského slovníku naučný, který vyšel v letech 1937–1938.[3]
  • Všudypřítomné koloidy: úvod do chemie a fyziky koloidního stavu. 1. vyd. Praha: Čin, 1944. 207 s. 

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí
  3. ↑ a b Komenského slovník naučný. Svazek I.. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, Praha II., Žitná 13, 1937. S. 374 a nečíslovaný seznam přispěvatelů v závěru I. svazku. 

Literatura

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 36. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B–Bař. Praha: Libri, 2005. 154–264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 164. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Rektoři Vysokého učení technického v Brně

1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček

Vysoké učení technické v Brně