Vincenc Hlavinka

Téma Vincenc Hlavinka je dnes jedním z nejrelevantnějších a nejdůležitějších. Jeho důsledky se týkají mnoha oblastí a jeho dopad lze pociťovat v různých aspektech našeho života. Od Vincenc Hlavinka přes Vincenc Hlavinka až po Vincenc Hlavinka toto téma vzbuzuje zájem a kontroverze stejnou měrou. V tomto článku budeme podrobně analyzovat různé aspekty Vincenc Hlavinka a jeho vliv na dnešní společnost. Od jeho počátků až po jeho vývoj v současnosti prozkoumáme každý relevantní aspekt Vincenc Hlavinka, abychom pochopili jeho důležitost a možné důsledky v budoucnosti.

Prof. Ing. Vincenc Hlavinka
Vincenc Hlavinka
Vincenc Hlavinka
Narození5. dubna 1862
Vincencov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. února 1934 (ve věku 71 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Vzdělánívysoká škola zemědělská a technická Vídeň
Povolánístavební inženýr
Titulprofesor, Ing.
OceněníŘád svatého Sávy řss
ChoťAnna Hlavinková-Mladinco[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc Hlavinka (5. dubna 1862 Vincencov[2]25. února 1934 Brno[3]) byl český inženýr, odborník v oboru vodárenství, meliorací, kanalizací a čištění odpadních vod.

Život

Po maturitě na reálce v Prostějově v roce 1882 absolvoval v roce 1886 Vysokou školu zemědělskou a technickou ve Vídni, obor kulturní inženýrství (meliorace). Do roku 1888 byl státním úředníkem v Praze, poté odešel do Chorvatska a pracoval pro vládu v Záhřebu. V roce 1899 se stal profesorem geodézie a inženýrských věd na lesnické akademii v Záhřebu. Po návratu na Moravu se stal v roce 1911 mimořádným, od roku 1917 řádným profesorem meliorací, vodárenství a kanalizace na brněnské technice. Mezi lety 1919 a 1920 byl jejím rektorem, v letech 1912–1913 byl děkanem jejího odboru kulturního inženýrství a v letech 1916–1917 a 1929–1930 děkanem odboru stavebního inženýrství.

Dílo

V Záhřebu projektoval odvodnění velkých močálovitých nížin, navrhoval vodojemy pro město a pracoval na využití vodní síly řeky Sávy. Podílel se na projektování městského vodovodu v Ostravě, průmyslového vodovodu pro firmu Baťa Zlín, kanalizace v Třebíči a čistíren odpadních vod z cukrovarů, celulózek či z Baťovy továrny.

Byl zakladatelem spolku Mensa akademická, Moravsko-slezského svazu pro ochranu přírody, Československo-jihoslovanské ligy v Brně, redaktorem Technického obzoru SIA, člen Masarykovy akademie práce a Československé akademie zemědělské.

Je autorem knih "Vodárenství, stokování měst a čištění odpadních vod" a "O hydrologii, melioracích a úpravě toků a hrazení bystřin".

Ocenění

Za práci pro vládu v Záhřebu mu byl udělen Řád svatého Sávy.

Odkazy

Reference

  1. Biografický slovník českých zemí, 25. svazek Hl–Hol. Academia, Historický ústav AV ČR. 2022. ISBN 978-80-200-3385-7.
  2. Matriční záznam o narození a křtu
  3. Matrika 17190, sn. 117 . MZA . Dostupné online. 

Externí odkazy