Ugrofinské národy

Ugrofinské národy je historická lingvistická skupina národů mluvících ugrofinskými jazyky. Dělí se na dvě velké skupiny národů, baltofinské (např. Finové a Estonci) a ugrické (Maďaři). Ugrofinské jazyky nejsou příbuzné jazykům indoevropským. Geneticky jsou Ugrofinové značně rozrůznění. Národy žijící na severovýchodě evropské části Ruska a na Sibiři mají mongoloidní rysy, zatímco u evropských národů (Maďaři, Estonci, Livonci, Finové, Karelové) s výjimkou Sámů je podle výzkumů genetická stopa, kterou asijské kmeny na těchto národech zanechaly, relativně nepodstatná. Podle Cavalli-Sforzy jsou Maďaři z 87 % evropského původu a Finové z 90 %. Tato data jsou v poměrné shodě s historickými daty z Maďarska. Sámové (Laponci) jsou Evropané přibližně z 50 %.^[1]

Seznam národů

Rozdělení ugrofinských národů na základě jazykové příbuznosti:^[2]

Baltofinské národy
- (Čudové)
- Estonci
  - Setuové
  - Võrové
- Finové
- Ižorové
- Karelové
- Livonci
- Vepsové
- Votové
- Meänkielijci
- Kvenové
Sámské národy (Laponci; někdy se dále dělí podle jazyka, státu nebo místa původu)^[3]
Volžské národy
- Marijci
- † Merjané
- † Meščerové
- Mordvinci (Mokšané a Erzjané)^[4]
- † Muromci
Permské národy
- Besermani
- Komi (Zyrjané)
- Komi-Permjaci
- Udmurti
Ugrické národy
- Maďaři
- Obsko-ugrické národy
  - Chantové
  - Mansijci

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Finno-Ugric peoples na anglické Wikipedii.

↑ Uralic genes in Europe by Guglielmino CR, Piazza A, Menozzi P, Cavalli-Sforza LL
↑ VUORELA, Toivo. Suomensukuiset kansat. Turku: Suomalaisen kirjallisuuden seura, 1960. Kapitola Suomalais-ugrilaiset kansat kielihistorian valossa, s. 8–9. (finsky)
↑ HINGAROVÁ, Vendula; HUBÁČKOVÁ, Alexandra; KOVÁŘ, Michal. Sámové – jazyk, literatura a společnost. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-99-3. Kapitola Předmluva, s. 9.
↑ http://www.suri.ee/eup/mordvins.html

Literatura

Václav Blažek a kol.: Rané prameny o národech uralské jazykové rodiny. Linguistica Brunensia. 2011, roč. 59, č. 1–2, s. –224. http://hdl.handle.net/11222.digilib/115164
Václav Blažek: Po stopách raných migrací etnik hovořících uralskými jazyky : (v perspektivě lingvistické paleontologie). Linguistica Brunensia. 2013, roč. 61, č. 1–2, s. –87. http://hdl.handle.net/11222.digilib/127151
ROPPONEN, Ville. Uralské okno. Esej o menšinách Ruska. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018. ISBN 978-80-7465-308-7.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ugrofinské národy na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Ugrofin ve Wikislovníku
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou Ugrofinské národy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Uralic genes in Europe by Guglielmino CR, Piazza A, Menozzi P, Cavalli-Sforza LL

[2] VUORELA, Toivo. Suomensukuiset kansat. Turku: Suomalaisen kirjallisuuden seura, 1960. Kapitola Suomalais-ugrilaiset kansat kielihistorian valossa, s. 8–9. (finsky)

[3] HINGAROVÁ, Vendula; HUBÁČKOVÁ, Alexandra; KOVÁŘ, Michal. Sámové – jazyk, literatura a společnost. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-99-3. Kapitola Předmluva, s. 9.

[4] ttp://www.suri.ee/eup/mordvins.html

[1]

[2]

[3]

[4]