Čudové
V dnešním světě se Čudové stal široce diskutovaným tématem obecného zájmu. Postupem času získala Čudové významnou relevanci v různých oblastech a vyvolala protichůdné názory. Prokázalo se, že Čudové má významný dopad na společnost, od akademické sféry po obchod. V tomto článku prozkoumáme fenomén Čudové do hloubky, analyzujeme jeho příčiny, důsledky a možná řešení. Zvážíme různé pohledy a názory odborníků, abychom nabídli úplný a objektivní pohled na Čudové, s cílem prohloubit vaše porozumění a vyvolat konstruktivní debatu na toto důležité téma.
Čudové (ve slovanských jazycích чудь, v ugrofinských tshuudi, tšuudi) je historický termín používaný v nejstarších ruských kronikách pro označení různých ugrofinských národů v oblasti dnešního Finska, Estonska a severovýchodního Ruska.
Pravděpodobně poprvé bylo toto označení použito okolo roku 1100 mnichem Nestorem pro prapředky dnešních Estonců.[1] Podle Nestora napadl kníže Jaroslav I. Moudrý roku 1030 zemi Čudů a položil základy Jurjevu (dnešní Tartu v Estonsku). Později byl název Čudové použit k označení ostatních baltofinských národů nazývaných volok, vztahující se zřejmě ke Karelům.
Podle starých východoslovanských kronik byli Čudové jedni ze zakladatelů Ruského chanátu.[1]
Severní Čudové byli také bájný národ ve folklóru severních Rusů a jejich sousedů. V komijské mytologii představovali Severní Čudové mytické předky komijského národa.[2] U Sámů se naopak Čudy míní finští, karelští nebo ruští lupiči.[3]
Výzkumy ukázaly, že genom ze severu a západu Ruska má mnoho společného s genomy ugrofinskými.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chud na anglické Wikipedii. [3]
- ↑ a b ABERCROMBY, John. The Pre- and Proto-historic Finns. : D. Nut, 1898. Dostupné online. S. 13.
- ↑ FOREST MYTHS, Pavel F. Limerov
- ↑ a b Václav Marek: Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska. Triáda, Praha 2001
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čudové na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čudové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
