V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Törökszentmiklós, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho počátků až po jeho současnou relevanci podrobně analyzujeme každý aspekt Törökszentmiklós a nabídneme úplný a specializovaný přehled, který čtenáři poskytne komplexní pochopení tohoto tématu. Prostřednictvím podrobného výzkumu, dat a analýz zjistíme, jak Törökszentmiklós ovlivnil a proměnil různé aspekty každodenního života a také jeho význam v současné kultuře. Tento článek se zaměřuje na jeho historický, sociální a kulturní význam a snaží se poskytnout široký a obohacující přehled, který vybízí k zamyšlení a hlubokým znalostem o Törökszentmiklós.
Törökszentmiklós | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°10′41″ s. š., 20°24′32″ v. d. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | ![]() |
Region | Severní Velká nížina |
Župa | Jász-Nagykun-Szolnok |
Okres | Törökszentmiklós |
![]() ![]() Törökszentmiklós | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 185,16 km² |
Počet obyvatel | 19 196 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 103,7 obyv./km² |
Etnické složení | 98% Maďaři, 2% Romové (2001) |
Náboženské složení | Křesťanství |
Správa | |
Starosta | Markót Imre (Jobbik) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+36) 56 |
PSČ | 5200 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Törökszentmiklós je město v Maďarsku v okrese Törökszentmiklós, v župě Jász-Nagykun-Szolnok. Leží východně od Szolnoku a protéká ním potok s názvem Tinóka.
Rozkládá se na ploše 185,16 km² a v roce 2013 zde žilo 21 098 obyvatel.
Území bylo osidlováno různými etnickými skupinami od pradávna. Archeologické nálezy keramických zlomků dokládají přítomnost lidí už v období neolitu, konkrétně lid kultury s lineární keramikou. Z eneolitu se zde nacházejí zbytky mohyl. Své stopy tu zanechali také Keltové.
První zmínka o městě pochází z roku 1399 (udáváno pod jménem Zenthmyclos). V roce 1552 se pevnost Balaszentmiklós v blízkosti tohoto sídla dostala do tureckých rukou. V roce 1685 byla lokalita osvobozena, nicméně pevnost byla zcela zničena. Status města s tržním právem získal Törökszentmiklós v roce 1735. Modernizace a industrializace lokality probíhala pomalu. Mapy prvního vojenského mapování zobrazují město s pravidelnou sítí ulic a kostelem na jeho severním okraji. Původně močálovité okolí říčky Tinóka totiž znemožňovalo sídlu růst dále na sever a tvořilo tak přirozenou hranici. Během 19. století byly močály vysušeny a přeměněny na ornou půdu.
V roce 1848 zde János Lábassy otevřel dílnu na výrobu zemědělských pluhů a dalších nástrojů.
V období existence socialistického Maďarska zde v rámci kolektivizace existovala dvě zemědělská družstva. Průmyslové podniky se začaly rozvíjet po roce 1960. V této době také byl přestavěn střed města, kde původní radnici obklopily panelové domy.
Při sčítání obyvatel v roce 2001 tvořili obyvatelstvo z 98 % Maďaři a ze 2 % Romové. Počet obyvatel města pozvolna klesá. Zatímco v roce 2013 zde žilo 21 098 obyvatel, roku 2018 to bylo již jen 19 890.
Místní katolický chrám je zasvěcen Nejsvětější trojici. Východněji od centra města stojí také kostel reformované církve.
Na západním okraji Törökszentmiklóse se nachází podnik s názvem KALL Ingredients Kft.
Západně od města končí dálnice M4, resp. její nejvýchodnější úsek. Městem potom prochází silnice celonárodního významu č. 4. Městem ve stejném směru vede také trať ze Szolnoku do Debrecína.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Törökszentmiklós na slovenské Wikipedii a Törökszentmiklós na maďarské Wikipedii.