Tunel Pod královskou pěšinkou

V dnešním světě se Tunel Pod královskou pěšinkou stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Jeho dopad se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života, od politiky po zábavu. Tunel Pod královskou pěšinkou bezpochyby upoutal pozornost společnosti jako celku a vyvolal intenzivní debatu v různých oblastech. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Tunel Pod královskou pěšinkou, abychom poskytli široký a úplný přehled tohoto fascinujícího tématu.

Tunel Pod královskou pěšinkou
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka154,5 m
Lokalizace
Souřadnice50°2′27,68″ s. š., 13°52′6,89″ v. d.
tunel Pod královskou pěšinkou
tunel Pod královskou pěšinkou
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tunel Pod královskou pěšinkou je železniční tunel č. 12 na katastrálním území Velká Buková na železniční trati Beroun–Rakovník v km 28,487–28,641 mezi zastávkami Křivoklát a Městečko u Křivoklátu.[1]

Historie

Výstavbou trati pro společnost Rakovnicko-protivínské dráhy byla pověřena vídeňská stavební firma, která převedla řízení prací na firmu J. Muzika a spol.[2] Trať byla uvedena do provozu v roce 1876. V prvních letech provozu se na trati vystřídalo několik různých provozovatelů (mezi nejvýznamnější patřila i Ústecko-teplická dráha), až roku 1884 provoz převzaly c. k. Státní dráhy.

Trať je vedena údolím řeky Berounky a zajišťuje důležité spojení Berouna s okolními obcemi a jejich průmyslovými kapacitami (například v Nižboru). V Roztokách překonává Berounku a pokračuje přes Křivoklát směrem k Rakovníku údolím Rakovnického potoka, kde je cesta trati zkrácena pěti tunely (Stříbrný, Nad Budy, Pod královskou pěšinkou, Pod Basou a Chlumský).

Geologie a geomorfologie

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Plaská pahorkatina s podcelkem Kralovická pahorkatina s okrskem Radnická vrchovina.[3]

Geologické podloží v oblasti je tvořeno proterozoickými drobami, břidlicemi a prachovci, s vložkami metabazaltů (spilitů) a s ojedinělými relikty miocenních štěrků, písků a jílů.[4][5]

Tunel leží v nadmořské výšce 265 m, je dlouhý 154,50 m.

Popis

Jednokolejný tunel je na trati Beroun–Rakovník mezi zastávkami Křivoklát a Městečko u Křivoklátu.[6] Byl proražen roce v 1875 v levostranném oblouku v úbočí východním ostrohu vrchu Losy (434 m n. m.), který obtéká Rakovnický potok a jeho pravostranný přítok potok Trnava.

Přes tunel vede čtyřkilometrový vycházkový okruh Královská pěšinka.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pod královskou pěšinkou (tunel). www.atlasdrah.net . . Dostupné online. 
  2. ↑ URBÁNKOVÁ, Jana. Vliv železniční trati Beroun–Rakovník na regionální rozvoj se zaměřením na vyjížďku do zaměstnání . Praha: 2008 . S. 31. Diplomová práce. Dostupné online. 
  3. ↑ Tunel Pod Basou. aopkcr.maps.arcgis.com . . Vrstva Geomorfologie. Dostupné online. 
  4. ↑ DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. Dostupné online. S. 341. 
  5. ↑ ADENSAMOVÁ, Marie. Přírodní podmínky a flóra dolní části údolí Rakovnického potoka v CHKO Křivoklátsko . Brno: Masarykova univerzita, 2019 . S. 12–18. Dostupné online. 
  6. ↑ Tunel Pod královskou pěšinkou. Mapy.cz . . Dostupné online. 
  7. ↑ Kralovskapesina - Svazek měst a obcí Rakovnicka. www.rakovnicko.info . . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy