V následujícím článku se bude Jaromír Demek zabývat z komplexního a podrobného pohledu s cílem poskytnout hluboké porozumění tomuto tématu. Budou analyzovány různé aspekty související s Jaromír Demek, včetně jeho původu, dopadu na současnou společnost, možných řešení nebo budoucích důsledků. Kromě toho budou prezentovány různé názory a pohledy odborníků na dané téma s cílem obohatit debatu a poskytnout ucelenější vizi. Účelem tohoto článku je podporovat znalosti a úvahy o Jaromír Demek se záměrem podporovat širší a kritičtější chápání tohoto tématu.
prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. | |
---|---|
![]() | |
Narození | 14. srpna 1930 Sokolnice ![]() |
Úmrtí | 5. února 2017 (ve věku 86 let) Brno ![]() |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Povolání | geograf, geomorfolog |
Ocenění | Stříbrná medaile MU (2000) |
Choť | Radmila Demková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaromír Demek (14. srpna 1930 Sokolnice – 5. února 2017 Brno) byl český geograf a geomorfolog. Ve svých vědeckých pracích se věnoval zejména svahovým pohybům a vlivu mrazu na geomorfologické pochody.[1]
Po získání titulu RNDr. (obhájení rigorózní práce na téma Geomorfologické poměry povodí horní Bobravy) na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 1952 působil jako učitel na střední škole v Lednici. V roce 1955 začal pracovat jako inženýrský geolog v tehdejším Gottwaldově.[2][3] V roce 1956 dosáhl hodnosti kandidáta geografických věd, následně pak v roce 1973 doktora geografických věd. Již v roce 1966 habilitoval.[4]
Od roku 1958 působil v Kabinetu pro geomorfologii ČSAV v Brně, kde inicioval založení Geografického ústavu ČSAV, jehož se roku 1963 stal ředitelem. Zde působil až do roku 1978 a podílel se tu na vydávání atlasů a jiných kartografických děl.[3]
V roce 1978 odešel na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde vyučoval a věnoval se výzkumu. V letech 1988–1995 zde byl vedoucím katedry geografie a didaktiky geografie, přičemž v roce 1992 byl jmenován profesorem fyzické geografie.[1][3]
V roce 1995 odešel do důchodu, zůstal ale zaměstnancem katedry životního prostředí.[3]
V roce 1999 se vrátil do Brna na katedru geografie pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a od roku 2004 též externě přednášel na Fakultě sociálních studií.[3]
V letech 2005–2006 pracoval pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a následně v letech 2006–2012 byl výzkumným pracovníkem oddělení krajinné ekologie Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích.[2][3]
V letech 1976–1980 byl předsedou Názvoslovné komise ČÚGK (NK) a věnoval se spolu se členy NK také přípravě Mezinárodního slovníku geografických termínů, ale i standardizaci geografických jmen geomorfologických jednotek v ČSSR i ve světě. Zabýval se geografickými jmény, zejména exonymy (nazývanými tehdy "vžitá vlastní česká jména geografická") i při přípravě učebnic (regionální geografie světa).
Jeho práce dosáhla uznání i v zahraničí, v letech 1968–1990 byl prezidentem Komise geomorfologického výzkumu a mapování Mezinárodní geografické unie[2] a jeho kniha Systémová teorie a studium krajiny se stala nejznámější českou odbornou publikací mezi světovou geografickou veřejností.[3]
Byl též i jeden ze spoluzakladatelů České speleologické společnosti.[5]
V roce 2000 mu byla udělena stříbrná medaile Masarykovy univerzity.[3]
Zemřel 5. února 2017 po dlouhé nemoci v Brně.[5]
Seznam publikační činnosti Jaromíra Demka je obsáhlý a čítá přes 500 položek spadajících zejména do oblasti geomorfologie a teoretické geografie.[1] Mezi jeho vybrané publikace patří: