Chlumský tunel
V průběhu historie byl Chlumský tunel tématem velkého významu a zájmu pro různé společnosti a kultury po celém světě. Od starověku až po současnost hrál Chlumský tunel zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval jejich rozhodnutí, přesvědčení a chování. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Chlumský tunel a analyzovat jeho dopad na různé aspekty společnosti a každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu má nabídnout širokou a podrobnou vizi Chlumský tunel, která se zabývá jejími historickými, sociokulturními a současnými důsledky. Podobně se budeme zabývat novými pohledy a trendy souvisejícími s Chlumský tunel, abychom čtenáři poskytli hlubší a aktuálnější pochopení tohoto tématu, které je tak důležité v globálním panoramatu.
| Chlumský tunel | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 79,9 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 50°4′25,01″ s. š., 13°46′51,35″ v. d. |
  Chlumský tunel | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlumský tunel je železniční tunel č. 14 na katastrálním území Pavlíkov na železniční trati Beroun–Rakovník v km 37,680–37,760 mezi stanicí Lašovice a zastávkou Chlum u Rakovníka.[1]
Historie
Výstavbou trati pro společnost Rakovnicko-protivínské dráhy byla pověřena vídeňská stavební firma, která převedla řízení prací na firmu J. Muzika a spol.[2] Trať byla uvedena do provozu v roce 1876. V prvních letech provozu se na trati vystřídalo několik různých provozovatelů (mezi nejvýznamnější patřila i Ústecko-teplická dráha), až roku 1884 provoz převzaly c. k. Státní dráhy. Trať je vedena údolím řeky Berounky a zajišťuje důležité spojení Berouna s okolními obcemi a jejich průmyslovými kapacitami (například v Nižboru). V Roztokách překonává Berounku a pokračuje přes Křivoklát směrem k Rakovníku údolím Rakovnického potoka, kde je cesta trati zkrácena pěti tunely (Stříbrný, Nad Budy, Pod královskou pěšinkou, Pod Basou a Chlumský).
Geologie a geomorfologie
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Plaská pahorkatina s podcelkem Kralovická pahorkatina s okrskem Pavlíkovská pahorkatina.[3]
Geologické podloží v oblasti je tvořeno proterozoickými drobami, břidlicemi a prachovci, s vložkami metabazaltů (spilitů) a s ojedinělými relikty miocenních štěrků, písků a jílů.[4][5]
Tunel leží v nadmořské výšce 305 m, je dlouhý 79,90 m.
Popis
Jednokolejný tunel je na trati Beroun–Rakovník mezi stanicí Lašovice a zastávkou Chlum u Rakovníka.[6] Byl proražen roce 1875 v úbočí ostrohu, který je obtékán Rakovnickým potokem a jeho levostranným přítokem potokem Haná, v blízkosti Žákova mlýna.
Odkazy
Reference
- ↑ Chlumský (tunel). www.atlasdrah.net . . Dostupné online.
- ↑ URBÁNKOVÁ, Jana. Vliv železniční trati Beroun–Rakovník na regionální rozvoj se zaměřením na vyjížďku do zaměstnání . Praha: 2008 . S. 31. Diplomová práce. Dostupné online.
- ↑ Chlumský tunel. aopkcr.maps.arcgis.com . . Vrstva Geomorfologie. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. Dostupné online. S. 341.
- ↑ BLÁHOVÁ, Kateřina. Mapování a analýza území zaniklých rybníků v severní části povodí Rakovnického potoka . Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2014 . S. 31. Dostupné online.
- ↑ Chlumský tunel. Mapy.cz . . Dostupné online.