V dnešním světě se Třída Félix Éboué stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého vzniku vyvolal Třída Félix Éboué četné diskuse a kontroverze, což znamenalo zlom v poli _var2. Jak svět postupuje a čelí novým výzvám, Třída Félix Éboué zůstává ústředním problémem, který nadále přitahuje pozornost odborníků, úřadů i občanů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Třída Félix Éboué, jeho dopad na současnou společnost a možné důsledky pro budoucnost.
Třída Félix Éboué | |
---|---|
![]() Auguste Bénébig (P779) | |
Obecné informace | |
Uživatel | Francouzské námořnictvo |
Typ | oceánská hlídková loď |
Lodě | 6 |
Osud | 2 aktivní 4 ve stavbě (2025) |
Předchůdce | třída La Confiance |
Nástupce | Patrouilleurs Hauturiers |
Technické údaje | |
Výtlak | 1158 t (standardní) 1298 t (plný) |
Délka | 79,9 m |
Šířka | 11,8 m |
Ponor | 3,5 m |
Pohon | diesel-elektrický |
Rychlost | 24 uzlů |
Dosah | 5500 nám. mil při 12 uzlech |
Posádka | 30 |
Výzbroj | 1× 20mm kanón 12,7mm a 7,62mm kulomety |
Letadla | drony |
Ostatní | autonomie 30 dní |
Třída Félix Éboué je třída oceánských hlídkových lodí francouzského námořnictva vyvinuté pro službu v Nové Kaledonii, Francouzské Polynésii a na Réunionu. Její oficiální označení je Patrouilleur Outre-Mer (POM, což znamená zámořská hlídková loď). Mezi jejich úkoly patří hlídkování ve výlučné ekonomické zóně země, kontrola znečištění, nebo mise SAR.[1] Celkem bylo objednáno šest jednotek této třídy. První byla do služby zařazena roku 2023.
Šest oceánských hlídkových lodí bylo objednáno v prosinci 2019 u francouzské loďařské společnosti SOCARENAM a stavba plavidel ve své loděnici v Saint-Malo.[1] Plánované dodání plavidel proběhne v letech 2023–2025. Dokončena plavidla nahradí stávající hlídkové lodě: Dvě plavidla této třídy nahradí hlídkové lodě La Moqueuse (P688) a La Glorieuse (P686) třídy P400 v Nové Kaledonii, dvě plavidla nahradí hlídkové lodě Le Malin (P701) a La Boudeuse (P683) třídu P400 na Réunionu, dále dvě plavidla nahradí hlídkové lodě Arago (P675) a La Railleuse (P689) třídu P400 ve Francouzské Polynésii.[2] První řezání oceli na nová plavidla proběhlo v říjnu 2020.[3][4]
Slavnostní první řezání oceli na prototypovou jednotku proběhlo v říjnu 2020.[3]
Jednotky třídy Félix Éboué:
Jméno | Základna | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Auguste Bénébig (P779) | Nouméa, Nová Kaledonie | 15. října 2021 | 25. července 2023 | aktivní |
T. a Teriierooiterai (P780) | Papeete, Francouzská Polynésie | 5. září 2022 | 18. července 2024 | aktivní |
Auguste Techer (P781) | Réunion | 22. prosince 2023 | ve stavbě | |
Jean Tranape | Nouméa, Nová Kaledonie | prosinec 2024 | ve stavbě | |
Philippe Bernardino | Papeete, Francouzská Polynésie | ve stavbě | ||
Félix Éboué | Réunion | ve stavbě |
Kromě 30 členů posádky jsou na palubě ubikace pro 24 dalších osob. Výzbroj tvoří jeden 20mm kanón v dálkově ovládané zbraňové stanici Narwhal, dále 12,7mm a 7,62mm kulomety. Plavidla nesou dva dálkově ovládané drony Aliaca, které startují pomocí katapultu a na zádi je přistávací plocha pro provoz dronů. Dále jsou vybavena dvěma 6,7m čluny RHIB. Pohonný systém je diesel-elektrický. Tvoří jej dva diesely ABC 16DZC a dva elektromotory ENAG-ABB Motion M3LP. Manévrovací schopnosti zlepšují dva na přídi a jeden na zádi dokormidlovacích zařízení. Nejvyšší rychlost dosáhne 24 uzlů. Dosah je 5500 námořních mil při rychlosti 12 uzlů. Autonomie dosáhne 30 dní.[1]