V dnešním světě se Svaz pravicových sil stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra jednotlivců, organizací a komunit. Postupem času získal Svaz pravicových sil na důležitosti a pozornosti a vyvolal debaty, výzkumy a diskuse v různých oblastech. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v akademické sféře, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v historii, Svaz pravicových sil je i nadále tématem neustálého zájmu a diskuzí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Svaz pravicových sil, od jeho původu až po současnost, analyzujeme jeho dopad a relevanci v různých kontextech.
Svaz pravicových sil | |
---|---|
![]() | |
Datum založení | 1999 |
Datum rozpuštění | 15. listopadu 2008 |
Předseda | Leonid Gozman |
Zakladatel | Demokratická volba Ruska, Sergej Kirijenko, Young Russia, Konstantin Titov, Irina Chakamadová, Jegor Timurovič Gajdar, Anatolij Borisovič Čubajs, Boris Němcov a Leonid Gozman |
Sídlo | Malaya Andronyevskaya Street, Rusko |
Počet členů | 57 410 |
Oficiální web | sps |
Vlajka strany | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svaz pravicových sil (rusky Сою́з пра́вых сил, СПС) je ruské pravicové hnutí, bývalá politická strana vzniklá roku 1999. Předsedou je Leonid Gozman.
Svaz pravicových sil se jako politická strana rozpustil roku 2008. V roce 2011 byl některými bývalými členy obnoven jako hnutí.
Svaz vznikl v roce 1999 sloučením malých pravicových stran. SPS byl konzervativně-liberální politickou stranou, vyslovující se pro volný trh a privatizaci. Vystupoval též antikomunisticky. Uvažovalo se o sjednocení s liberálním Jablokem, z těchto plánů však sešlo.[1]
Strana měla do roku 2007 parlamentní zastoupení (např. Boris Naděždin, Sergej Kirijenko), elektorát však nikdy nepřesáhl 10 %. Na rozdíl od většiny ruských stran měla oficiální mezinárodní spojení: byla členem Internacionální demokratické unie, kde je českým zástupcem ODS.
Hlasy | % | mandáty | |
---|---|---|---|