V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Světová rada míru. V průběhu historie Světová rada míru vzbuzoval velký zájem o lidstvo, ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jednoduše kvůli jeho vlivu na populární kulturu. Od svých počátků až do současnosti hrál Světová rada míru zásadní roli v životech lidí a stal se fascinujícím předmětem studia pro odborníky i fandy. Prostřednictvím tohoto psaní navrhujeme prozkoumat různé aspekty Světová rada míru a analyzovat jeho důležitost a dopad v různých oblastech.
Světová rada míru | |
---|---|
![]() | |
Vznik | 1950 |
Sídlo | Athény, Řecko |
Souřadnice | 37°58′26,97″ s. š., 23°44′1,33″ v. d. |
Lídr | Socorro Gomes (od 2008) |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Světová rada míru (anglicky World Peace Council, WPC) je mezinárodní organizace, založená z popudu Sovětského svazu a za jeho financování[1] na druhém světovém mírovém kongresu ve Varšavě v listopadu 1950 a nahradila od roku 1949 existující Stálý výbor pro světový mír. Dnes jde o malé antiimperialistické mezinárodní hnutí. Je součástí světového mírového hnutí a působí ve spolupráci s jinými mezinárodními a národními hnutími. Jako nevládní organizace a člen Spojených národů, spolupracuje s UNESCO, UNCTAD, UNIDO, ILO a jinými specializovanými agenturami Spojených národů, speciálními komitéty a odděleními. Spolupracuje s Hnutím nezúčastněných zemí, Africkou unií, Ligou arabských států a jinými mezivládními orgány.
Cílem organizace má být koordinace činnosti mírových hnutí různých zemí, boj proti nebezpečí světové války, boj proti imperialistické agresi a úsilí o všeobecné odzbrojení a národní nezávislost. Za vynikající výsledky v boji za mír SRM oceňuje jednotlivce a organizace na světě Zlatou medailí Joliota-Curie.
SRM vytrvale kritizovala agresivní chování USA včetně války ve Vietnamu a početné americké intervence v Latinské Americe, ale nikdy nevystoupila proti intervencím SSSR a jeho satelitů (Československo, Afghánistán). Po sovětsko-čínské roztržce se dalším stálým cílem kritiky stala Čína, jejíž představitelé v roce 1966 oficiálně opustili SRM.
Rozpad Sovětského svazu a téměř úplná ztráta finančních zdrojů přivodily faktické zhroucení SRM. Sídlo vedení se přesunulo do Řecka a SRM se stala nepočetnou organizací se zanedbatelným politickým vlivem.