Hnutí nezúčastněných zemí

Hnutí nezúčastněných zemí (států) je mezinárodní organizace více než 100 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků (v roce 2012 šlo o 120 členských a 17 pozorovatelských států). Vzniklo v roce 1961. Hnutí bylo reakcí některých zemí (Jugoslávie, Indie, Egypt, Kuba a mnohé asijské a africké státy) na polarizaci světa během studené války. Představitelé Hnutí nezúčastněných států toto dělení odmítli a rozhodli se pro budování vlastního bloku. Nemalý podíl na tom měl Josip Broz Tito, který se hlavně v 50. a 60. letech pokoušel šířit ideologii tehdejší Jugoslávie za její hranice, navazoval nové politické a hospodářské kontrakty a nabízel chudým africkým zemím pomoc. Později převzala iniciativu komunistická Kuba, po skončení kolonialismu se aktivněji zapojily i země Afriky.

Smysl organizace vyjadřuje havanská deklarace z roku 1979: „zajistit národní nezávislost, územní nedotknutelnost a bezpečnost nezúčastněných zemí v jejich úsilí proti imperialismu, kolonialismu, neokolonialismu, apartheidu, rasismu včetně sionismu a všem formám zahraniční agrese, okupace, dominance, vměšování nebo nadvlády, jakož i proti velmocem a politice bloků“. Hnutí zahrnuje téměř dvě třetiny členských států OSN s 55 % světové populace.^[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hnutí nezúčastněných zemí na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.