V dnešním článku se budeme věnovat tématu Hnutí nezúčastněných zemí, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Hnutí nezúčastněných zemí je téma, které ovlivňuje lidi všech věkových kategorií a prostředí, a jeho důsledky jsou rozmanité a významné. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Hnutí nezúčastněných zemí, od jeho původu a historie až po jeho dopad na dnešní společnost. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Hnutí nezúčastněných zemí s cílem poskytnout vyvážený a úplný pohled na toto téma. Čtěte dále a zjistěte vše, co potřebujete vědět o Hnutí nezúčastněných zemí!
Hnutí nezúčastněných zemí (států) je mezinárodní organizace více než 100 států, které nejsou zapojeny do žádných mocenských bloků (v roce 2012 šlo o 120 členských a 17 pozorovatelských států). Vzniklo v roce 1961. Hnutí bylo reakcí některých zemí (Jugoslávie, Indie, Egypt, Kuba a mnohé asijské a africké státy) na polarizaci světa během studené války. Představitelé Hnutí nezúčastněných států toto dělení odmítli a rozhodli se pro budování vlastního bloku. Nemalý podíl na tom měl Josip Broz Tito, který se hlavně v 50. a 60. letech pokoušel šířit ideologii tehdejší Jugoslávie za její hranice, navazoval nové politické a hospodářské kontrakty a nabízel chudým africkým zemím pomoc. Později převzala iniciativu komunistická Kuba, po skončení kolonialismu se aktivněji zapojily i země Afriky.
Smysl organizace vyjadřuje havanská deklarace z roku 1979: „zajistit národní nezávislost, územní nedotknutelnost a bezpečnost nezúčastněných zemí v jejich úsilí proti imperialismu, kolonialismu, neokolonialismu, apartheidu, rasismu včetně sionismu a všem formám zahraniční agrese, okupace, dominance, vměšování nebo nadvlády, jakož i proti velmocem a politice bloků“. Hnutí zahrnuje téměř dvě třetiny členských států OSN s 55 % světové populace.[1]