Svídnice (Polsko)

V dnešním světě je Svídnice (Polsko) relevantní téma, které vzbuzuje zájem mnoha lidí v různých oborech. Od politiky po vědu, kulturu a technologie se Svídnice (Polsko) stal tématem neustálých diskusí, které generují protichůdné názory a vášnivé debaty. V průběhu historie byl Svídnice (Polsko) předmětem mnoha studií, výzkumů a analýz, které se pokoušely rozluštit jeho složitost a jeho důsledky pro společnost. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Svídnice (Polsko) a jeho dopad na dnešní svět.

Svídnice
Świdnica
Svídnice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška204 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresSvídnice
Gminaměstská gmina
Svídnice
Svídnice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha22 km²
Počet obyvatel53 423 (2023)
Hustota zalidnění2455 obyv./km²
Správa
StarostaWojciech Murdzek
Vznik12. století
Oficiální webwww.um.swidnica.pl
Adresa obecního úřaduul. Armii Krajowej 49
58-100 Świdnica
Telefonní předvolba+48 74
PSČ58-100 až 58-106
Označení vozidelDSW
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svídnice (polsky Świdnica , německy Schweidnitz) je město na jihu polské části Slezska na území dnešního okresu Svídnice Dolnoslezského vojvodství, historická metropole Svídnického knížectví. Pocházela odtud Anna Svídnická, třetí manželka císaře Karla IV. Ve městě žije přibližně 55 tisíc[1] obyvatel. Zdejší Kostel míru je zapsán ve světovém dědictví UNESCO.

Historie

Ve středověku město proslulo vařením piva, které se dodávalo do celé střední Evropy. Roku 1676 zde zemský hejtman Kryštof Václav z Nostic založil kapucínský klášter s rodovou hrobkou hraběcího rodu Nosticů, kde byl po své smrti roku 1712 pochován.

Za sedmileté války byla 30. října 1761 Svídnice dobyta rakouskými vojsky. Ti ji drželi až do 9. října 1762, kdy po několikatýdenním obléhání vydali město zpět Prusům.[2]

V letech 1975–1998 bylo město součástí vojvodství Valbřich.

Pamětihodnosti

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online. .
  2. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. S. 212–213. 

Související články

Externí odkazy