Sportoviště

V tomto článku prozkoumáme vše, co souvisí s Sportoviště, od jeho počátků až po jeho dnešní aplikace. Sportoviště je v dnešní společnosti velmi aktuální téma, protože ovlivňuje různé oblasti každodenního života. V celém článku budeme analyzovat jeho vývoj v čase, výzvy, které v současnosti představuje, a možná řešení, jak jim čelit. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy, které existují kolem Sportoviště, a také etickými a morálními důsledky, které přináší. Připojte se k nám na této prohlídce fascinujícím světem Sportoviště!

Sportoviště je obecné pojmenování pro specializovaný prostor (konkrétní místo) nebo pro specializované jednoúčelové stavebně-technické zařízení, které je trvale (nebo i přechodně pouze pro jednu sportovní akci) určeno pro sportování a tělovýchovnou činnost.

Sportoviště se dělí na venkovní a vnitřní. Vnitřní sportoviště mají obvykle podobu stavby (často zastřešené) a lze je užívat celoročně. Zpravidla se jedná o nemovitost. Vnější sportoviště lze pak užívat obvykle sezónně. Např. tenisové kurty, kde dochází pouze k vrstvení zeminy, drceného kamene, škváry a antuky[1], pak z pohledu zákona vůbec nemovitostí být nemusí.[2] K větším sportovištím provozovaných či užívaných sportovními organizacemi náleží i tribuny pro diváky. V současnosti slouží mnohá velká sportoviště i jako místa pro pořádání kulturních akcí. Malá obecní sportoviště pak tímto zázemím vybavena být nemusí.

Jednotlivé sporty mají specifické požadavky na prostor a vybavení. Sportovištěm proto může být široká škála sportovních zařízení - např. stadion, hřiště, tělocvičnu, sportovní hala, sportovní areál, závodní dráha, plavecký bazén, veslařský kanál, skokanský můstek, sjezdová trať, běžecká trať, automobilový okruh atd.

Naopak dětská hřiště, ačkoliv slouží k pohybové aktivitě, nejsou sportovištěm. Např. zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek rozlišuje mezi dětským hřištěm a sportovištěm. Také zařízení dětských hřišť není vytvořeno za účelem podpory konkrétní sportovní aktivity ale ke hře. Vybavení dětských hřišť (typicky pískovišť), pak musí splňovat také celou řadu specifických hygienických a bezpečnostních předpisů.[3]

Historie

Nejstarší sportoviště pochází z časů řecké antiky, jako například stadion v Olympii, kde se od roku 776 př. n. l do roku 393 n. l. každé čtyři roky konaly olympijské hry. Tento historicky první stadion byl původně navržen tak, že obecenstvo čítající až 20 tisíc osob sedělo na svahu hory Kronion v blátě.[4]

Starověkými sportovišti byly Circus Maximus a Koloseum v Římě.

Reference

  1. ↑ Venkovní hřiště na tenis, volejbal a nohejbal s antukou - Umělky.cz. www.umelky.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ Sportoviště, hřiště a obdobné venkovní sportovní plochy | Školaprofi.cz - zákony, směrnice, právní rady a účetnictví pro školy. www.skolaprofi.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ Požadavky na provoz dětských hřišť, sportovišť a tělocvičen - RevizeKontroly.cz. revizekontroly.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ HISTORY OF SPORT ARENAS FROM ORIGINALITY TO MODERN ARENAS. Issuu . . Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.