Stadion
V dnešním světě se Stadion stává stále aktuálnějším tématem zájmu. S rozvojem technologií a globalizací nabyl Stadion v moderní společnosti nebývalého významu. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Stadion předmětem studia, debat a zájmu různých sociálních aktérů. V tomto článku prozkoumáme význam a důsledky Stadion v různých aspektech našeho každodenního života, od jeho vlivu na ekonomiku až po jeho dopad na kulturu a mezilidské vztahy. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Stadion a jeho roli při utváření dnešního světa.
Stadion je označení pro větší sportoviště obvykle se stupňovitým hledištěm zajišťujícím pohled pro větší počet diváků.
Sportoviště bývá vybavené dalším technickým a organizačním zázemím, jak pro samotné sportovce, sportovní organizátory, sportovní novináře a zpravodaje, tak pro diváky. Hlediště stadionu bývá stupňovité tak, aby všichni diváci dobře viděli a slyšeli. Stadion určený pro kolektivní hry, atletiku, plavecké sporty, dráhovou cyklistiku atd. může, ale nemusí být krytý, velké moderní stadiony mívají střechu prakticky vždy, ty nejmodernější z nich pak mívají konstrukce se střechou částečně či úplně zatahovací a vytahovací. Moderní stadiony bývají také velmi často řešeny jako víceúčelová multifunkční zařízení, která mohou sloužit pro mnoho různých kulturních a společenských akcí mimosportovní povahy – např. pražská O2 arena.
Jeden či více stadionů vedle sebe pak tvoří sportovní areál nebo sportovní komplex.
Antický stadion
Řecké slovo stadion, latinsky stadium, označovalo v antice běh na šest set stop a též jednotku délky. Velikost stopy se lišila, proto např. stadion v Olympii činilo asi 192 metrů, v římské době to bylo asi 180 metrů. Jméno se pak přeneslo i na závodiště v délce 600 stop. Řecké (i latinské) slovo je středního rodu, znamená řecky „stanovené, postavené“ a je s těmito českými slovy přes společný indoevropský základ etymologicky příbuzné. Odvozuje se od stanovené délky běhu nebo od stojících diváků.
Kromě atletického stadionu budovali Řekové hipodromy pro závody koňských spřežení, v době Říma se užívaly cirky a amfiteátry, které sloužily spíše zábavě než sportovní soutěži.
Rozdělení stadionů
Stadiony se dělí podle jednotlivých sportovních odvětví, velikosti a primárního účelu, např.:
- atletický stadion
- biatlonový stadion (obvykle společně s lyžařským stadionem)
- cyklistický stadion neboli velodrom
- fotbalový stadion
- hokejbalová hala
- házenkářský stadion
- olympijský stadion (což je obvykle všesportový stadion)
- plavecký stadion
- sportovní hala
- tenisový stadion
- veslařský stadion
- zimní stadion (hokejový stadion, bruslařský stadion)
Odkazy
Literatura
- Paroubek, Jaroslav; Navrátil, Arnošt; Občanské stavby : Stavby pro tělovýchovu a sport; ČVUT, Praha, 1993
- PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
Související články
- Stadion (starověk)
- Sportoviště
- Sportovní hala
- Sportovní areál
- Hřiště
- Seznam největších fotbalových stadionů v Česku podle kapacity
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu stadion na Wikimedia Commons - Galerie stadion na Wikimedia Commons
- StadiumZone.net International football stadiums (Aj)
