Spalovací motor

V dnešním světě je Spalovací motor téma, které se neustále vyvíjí a které ve společnosti vzbuzuje velký zájem. Ať už díky svému historickému významu, jeho dopadu na populární kulturu nebo jeho vlivu na každodenní život, Spalovací motor dokázal upoutat pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Spalovací motor, od jeho vzniku až po současnost, analyzujeme jeho důležitost a dopad na různé aspekty moderního života. Kromě toho prozkoumáme roli, kterou Spalovací motor hraje v dnešní společnosti a jak ovlivnil způsob našeho myšlení a jednání. Prostřednictvím hloubkové a komplexní analýzy budeme schopni lépe porozumět důležitosti Spalovací motor a jeho dopadu na svět kolem nás.

Fáze čtyřdobého zážehového motoru:
1) sání,
2) komprese,
3) expanze (pracovní fáze),
4) výfuk

Spalovací motor je tepelný stroj, spalovací motor s vnitřním spalováním, spalující palivo ve spalovacím prostoru uvnitř motoru a přeměňující jeho chemickou energii na teplo a na mechanickou energii působením na píst, lopatky turbíny, nebo s využitím reakční síly. Motor vykonává mechanickou práci a jako takový slouží coby pohon jiných strojních zařízení. Spalovací motory všech typů nalezly největší uplatnění zejména v dopravních a mobilních mechanizačních prostředcích všech druhů (nezávislá trakční vozidla, resp. lokomotivy, plavidla hladinová i ponorná neboli ponorky, motorová vozidla, letadla, stavební a zemědělské stroje, vojenská a jiná speciální vozidla, nouzové generátory elektrického proudu atd.).[1][2]

Účinnost

Horní limit účinnosti spalovacího motoru lze odvodit z Carnotova cyklu. Vinou omezení teplot a tlaků, kterých je možno technicky dosáhnout, je jeho účinnost menší než u motorů používajících přímo jiných druhů energie než tepelné, jako je elektromotor nebo vodní motory. Na mechanickou práci je ve spalovacích motorech přeměněno 10–50 % chemické energie paliva. Nejnižší účinnost má parní stroj (do 12 %), benzínové a dieselové motory dosahují účinnosti kolem 25 %, přeplňované motory s turbokompresorem poháněným výfukovými plyny (turbo) mají účinnost kolem 35 %, letadlový turbínový motor vykazuje účinnost 20–25 %, stacionární spalovací turbína s tepelnými výměníky může dosahovat účinnosti i přes 50 %.

Rozdělení

Podle toho, jak se tepelná energie mění na mechanickou, rozlišujeme motory pístové a reaktivní:

Pístové motory:

Reaktivní motory:

Odkazy

Reference

  1. BRANKO, Remek. Automobil a spalovací motor: Historický vývoj. : Grada Publishing a.s. 160 s. Google Books. ISBN 9788024776941. 
  2. Spalovací motory . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-13. 

Související články

Externí odkazy