V dnešním světě převzal Projekt 123 zásadní roli v naší společnosti. Ať už v oblasti technologie, politiky, kultury nebo jakéhokoli jiného aspektu života, Projekt 123 dokázal upoutat pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho vliv je tak významný, že nelze ignorovat jeho dopad na způsob našeho myšlení, jednání a života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme důležitost a roli, kterou Projekt 123 hraje v našich životech, a také výzvy a výhody, které tato realita přináší.
Projekt 123 / třída P4 | |
---|---|
![]() Egyptský torpédový člun typu P4 | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Sovětské námořnictvo a další... |
Typ | torpédový člun |
Lodě | 336 |
Osud | vyřazeny |
Nástupce | Projekt 183 (třída P6) |
Technické údaje Projekt 123bis[1] | |
Výtlak | 17,9 t (standardní) 20,5 t (plný) |
Délka | 18,7 m |
Šířka | 3,43 m |
Ponor | 0,75 m |
Pohon | 2 motory |
Rychlost | 48 uzlů |
Dosah | 242 nám. mil při 13,5 uzlech |
Posádka | 7 |
Výzbroj | 4× 12,7mm kulomety 2-UK-T (2×2) 2× 450mm torpédomet (2×1) 6× hlubinná puma |
Projekt 123 (či též třída P4) byla třída torpédových člunů sovětského námořnictva z doby studené války. Třída byla stavěna v letech 1950–1956, a to v několika variantách označených projekt 123bis, M123bis a 123K. Licenční výroba probíhala v ČLR a v KLDR. Celkem bylo postaveno 336 jednotek této třídy. Během služby byla jednotlivá plavidla dále upravována. Sovětské námořnictvo je vyřadilo v polovině 70. let.[2]
Postaveno bylo 89 jednotek verze projekt 123bis, 42 jednotek verze M123bis a cca 200 kusů verze 123K (Pejčoch uvádí pouze 285 kusů[2]).[1]
Výzbroj modelu projekt 183bis tvořily dva dvouhlavňové 12,7mm kulomety a dva 450mm torpédomety TTKA-45 po stranách můstku. Čluny mohly nést také šest hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dva spalovací motory. Nejvyšší rychlost dosahovala 48 uzlů.[1]