Projekt 206EP

V dnešním světě získal Projekt 206EP nebývalý význam. Ať už svým dopadem na společnost, vlivem na kulturu nebo svým významem v ekonomické sféře, Projekt 206EP dokázal upoutat pozornost a zájem odborníků i fanoušků. V tomto článku budeme komplexně analyzovat všechny aspekty spojené s Projekt 206EP a prozkoumáme jeho původ, vývoj a důsledky. Dále podrobně prozkoumáme jeho roli v současném kontextu a také možné budoucí projekce, které by mohly vyplynout z jeho přítomnosti na globální scéně. Stejně tak se budeme zabývat různými pohledy a názory na Projekt 206EP s cílem poskytnout našim čtenářům úplný a podrobný přehled tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Projekt 206EP / třída Mol
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Etiopské námořnictvo
další...
Typtorpédový člun
PředchůdceProjekt 205P / třída Stenka
NástupceProjekt 206M / třída Turya
Technické údaje
Výtlak170 t (standardní)
220 t (plný)
Délka38,6 m
Šířka7,6 m
Ponor1,9 m
Pohon3 diesely
Rychlost36 uzlů
Posádka30
Výzbroj4× 30mm kanón AK-230 (2×II)
4× 533mm torpédomet (4×I)

Projekt 206EP (v kódu NATO třída Mol) byla třída sovětských torpédových člunů stavěných v době studené války pro export do spřátelených zemí. Jednalo se o zjednodušenou verzi plavidel Projekt 206. Jeden z postavených člunů provozovalo sovětského námořnictva, další získala Etiopie, Somálsko, Srí Lanka a Jemen.[1]

Stavba

Třída byla stavěna pro export do dalších zemí.

Konstrukce

Trup a pohonný systém byly převzaty z raketových člunů třídy Osa I. Výzbroj člunů tvořily dva 30mm dvoukanóny AK-230 a čtyři 533mm torpédomety. Čluny poháněly tři diesely M503A roztáčející trojici lodních šroubů. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů.

Odkazy

Reference

  1. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 109. 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.