Priéné
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Priéné a prozkoumáme jeho různé aspekty a vlastnosti, díky kterým je v dnešní společnosti tak relevantní. Od jeho vzniku až po jeho dopad dnes se ponoříme do jeho historie, vývoje a významu v současném kontextu. Prostřednictvím podrobné analýzy zjistíme, jak Priéné ovlivnil různé aspekty každodenního života a také specifičtější oblasti, jako je kultura, ekonomika nebo politika. Širokým a rozmanitým přístupem se snažíme osvětlit toto velmi důležité téma, abychom lépe porozuměli světu kolem nás.
| Priéné | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 37°39′35″ s. š., 27°17′52″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+03:00 (standardní čas) |
| Stát |  Turecko |
  Priéné | |
| Správa | |
| Status | zaniklé město |
| Vznik | 1000 př. n. l. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antické město Priéné (řecky: Πριήνη) se nachází v maloasijské Kárii (dnešní Turecko) na jižních svazích hory Mykalé (dnes Teloneia). Založili jej Iónové v 9. století př. n. l. v době velké řecké kolonizace, ale existují i známky dřívějšího osídlení. Pausániás tvrdí, že jeho obyvatelé byli Thébané smíšení s Ióny, a že zakladateli města byli Filotás, syn Pénelaův, a Aipytos, syn Neileův (Pausaniás 7.2.10). V první polovině 6. století př. n. l. město velmi prosperovalo, ale bylo vypáleno a zničeno Peršany.
V polovině 4. století př. n. l. zde bylo vystavěno nové město založené na hippodamovském uspořádání. Němečtí archeologové, kteří zde kopou od 19. století, se domnívají, že vzniklo přesunutím z jiného dosud neobjeveného místa. Proti tomu se zase objevily argumenty, že podle antických pramenů město Priéné po celou dobu své existence leželo na stejném místě. Jiní badatelé tvrdí, že za jeho novou výstavbou stojí Athéňané či halikarnasský král Mausólos.
Konec osídlení města nelze přesně určit. Většina domů byla pravděpodobně zničena ohněm v 2. polovině 2. století př. n. l. a již nikdy nebyla znovu obydlena. Velká část nálezů pochází právě z této destrukční vrstvy. Jiné části města, hlavně veřejné budovy, byly znovu osídleny v římském období. Navazující byzantské osídlení trvalo po celou dobu existence této říše.
Celé město o rozloze 37 ha bylo obehnáno mohutnými hradbami. Zastavěno však bylo pouze 15 ha. Bylo postaveno podle hippodamovského systému pravoúhlých ulic. Uprostřed stál chrám Athény Polias, jehož stavitelem byl architekt Pytheos. Do současnosti se z něj zachovalo několik mohutných sloupů[1]. Dále je zde dobře dochované helénistické divadlo s oltářem pro oběti bohu Dionýsovi[1].
Odkazy
Reference
- ↑ a b KRASLOVÁ, Radvana. Egejské pobřeží kolem Efesu. Země světa. 3.1.2024, roč. 23, čís. 1, s. 10–17. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Priéné na Wikimedia Commons - Livius Picture Archive: Priene[nedostupný zdroj] (anglicky)
- Perseus Site Catalog: Priene (anglicky)
