V článku, který uvádíme níže, se ponoříme do fascinujícího světa Pohořské rašeliniště. Prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho význam pro dnešek. Od jeho mnoha aspektů až po jeho dopad na společnost se ponoříme do každého aspektu, abychom vám poskytli úplnou a obohacující vizi. Ať už je Pohořské rašeliniště historická postava, společenský fenomén nebo aktuální téma, tento článek vám poskytne informace, které potřebujete k pochopení jeho důležitosti a vlivu na svět kolem nás. Takže se připravte ponořit se do tohoto vzrušujícího tématu a objevte vše, co je o Pohořské rašeliniště vědět.
![]() Pohořské rašeliniště | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
![]() | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 13. února 1974 |
Vyhlásil | Ministerstvo kultury ČSR |
Nadm. výška | 895–910 m n. m. |
Rozloha | 41,12 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Český Krumlov |
Umístění | Pohoří na Šumavě |
Souřadnice | 48°36′29,16″ s. š., 14°40′40,08″ v. d. |
![]() ![]() Pohořské rašeliniště | |
Další informace | |
Kód | 581 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pohořské rašeliniště je přírodní památka v okrese Český Krumlov. Nachází se v Novohradských horách, podél levostranného přítoku Pohořského potoka, 1,5 km severozápadně od Pohoří na Šumavě. Je součástí evropsky významné lokality Pohoří na Šumavě[3] a ptačí oblasti a přírodního parku Novohradské hory.
Předmětem ochrany je soubor rašelinných lesů s významnou rašelinnou flórou a menší plochy bezlesí. Ložisko rašeliny překrývá žulové podloží (weinsberský typ žuly moldanubického plutonu na většině plochy přírodní památky a má mocnost až 2,7 m.[4]
Rašeliniště pokrývají podmáčené rohozcové smrčiny a zakrslé rašelinné smrčiny, na nepodmáčených stanovištích rostou kulturní smrkové porosty. V bylinném patře dominuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a roztroušeně rostou kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), dřípatka horská (Soldanella montana), starček hercynský (Senecio hercynicus), v rašelinných smrčinách ještě ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). V mechovém patru rašelinných smrčin dominují rašeliníky, zejména rašeliník křivolistý (Sphagnum fallax) a rašeliník ostrolistý (Sphagnum capillifolium), rašeliník statný (Sphagnum russowii), v podmáčených smrčinách rašeliník Girgensohnův (Sphagnum girgensohnii), ploník obecný (Polytrichum commune) a rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). Ve východní části území se nachází menší vrchovištní rašeliniště s porosty rašelinné kleče, v jejichž bylinném patru se navíc vyskytují kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), černýš luční (Melampyrum pratense), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum). Do chráněného území patří i menší plochy horských luk a pastvin, v nichž rostou starček potoční (Tephroseris crispa), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), ostřice ježatá (Carex echinata), smilka tuhá (Nardus stricta), svízel horský, prha arnika (Arnica montana), hadí kořen větší (Bistorta major).[4]
Z fauny je významný výskyt dvou druhů střevlíčků Pterostichus illigeri a Pterostichus pumilio, kteří byli v Česku zaznamenáni pouze na Šumavě a v Novohradských horách. Z ptáků se zde vyskytují druhy typické pro smrčiny – především králíček obecný, sýkora uhelníček, červenka obecná a dále běžné lesní druhy pěnkava obecná, pěnice černohlavá a střízlík obecný.[4]