V dnešním světě hraje Kyselovský les zásadní roli v různých oblastech společnosti. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Kyselovský les se postupem času stává stále relevantnějším. Její vliv je přítomen v rozhodování, vývoji nových technologií, rozšiřování znalostí a vytváření příležitostí. V tomto článku prozkoumáme význam Kyselovský les a jeho dopad na různé aspekty moderního života, analyzujeme jeho účinky a možné důsledky pro budoucnost. Podobně také zvážíme různé perspektivy, které existují kolem Kyselovský les, což dokazuje jeho složitost a důležitost v neustále se měnícím světě.
![]() Kyselovský les | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
![]() | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. května 1995 |
Vyhlásil | Správa NP a CHKO Šumava |
Nadm. výška | 735–740 m n. m. |
Rozloha | 6,76 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Český Krumlov |
Umístění | Kyselov |
Souřadnice | 48°41′4,92″ s. š., 14°2′39,84″ v. d. |
![]() ![]() Kyselovský les | |
Další informace | |
Kód | 1788 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselovský les je přírodní rezervace v okrese Český Krumlov. Nachází se na Šumavě ve Vltavické brázdě mezi pravým břehem údolní nádrže Lipno a hranicí s Rakouskem, tři kilometry jihozápadně od osady Dolní Vltavice. Je součástí chráněné krajinné oblasti Šumava.
Předmětem ochrany je lesní rašeliniště s významnou květenou a zvířenou. Rašeliniště vzniklo na rozsáhlém prameništi na přítoku Rothovského potoka, na podkladu moldanubického amfibolitu a migmatizované biotitická pararuly. Ve 20. století byla odtěžena část rašeliny na úroveň spodní vody a plocha byla ponechána bez dalších zásahů.[3]
Stromové patro tvoří převážně porost borovice lesní a břízy bílé, v podrostu roste klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice mokřadní (Carex limosa), blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), na jižním okraji se vyskytuje i zábělník bahenní (Comarum palustre), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a ďáblík bahenní (Calla palustris). Na západním okraji přechází v zapojenou podmáčenou smrčinu bez bylinného patra.[3]
Lokalita je zajímavá výskytem reliktních druhů hmyzu, vázaných na rašeliniště, např. střevlík Menetriesův (Carabus menetriesi) a střevlíček vřesovištní, z motýlů je hojný žluťásek borůvkový (Colias palaeno).[3]