Národní parky v Česku

Dnes je Národní parky v Česku tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od svého vzniku a vývoje až po dopad na současnou společnost se Národní parky v Česku stal předmětem zájmu a debaty v různých oblastech. V průběhu historie hrál Národní parky v Česku zásadní roli v životech lidí a ovlivňoval způsob, jakým myslí, jednají a komunikují. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Národní parky v Česku a analyzujeme jeho důležitost a relevanci dnes.

Krkonošský NP
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
NP Šumava
Národní parky v Česku

Národní parky v Česku jsou velkoplošná, zvláště chráněná území v Česku. V České republice jsou čtyři národní parky.[1] Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963), největší je Národní park Šumava (69 030 ha). Pro národní parky se užívá zkratka NP. Výjimkou mezi českými národními parky je v tomto ohledu Krkonošský národní park, který již tradičně využívá zkratku KRNAP. Jejich status upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na konci listopadu 2024 se národní parky v Česku spojily do Asociace národních parků ČR (ANP ČR).[2]

Celková rozloha českých národních parků je bezmála 1200 km², tedy přibližně 1,5 % rozlohy ČR. Takové území odpovídá rozloze okresu Jihlava.

Možnosti nových NP

Vláda Petra Fialy hodlala podle svého programového prohlášení vyhlásit dva nové národní parky, NP Křivoklátsko a NP Soutok. [3][4] V roce 2022 ale plán upravila na vyhlášení NP Křivoklátsko, CHKO Krušné hory a CHKO Soutok.[5][6]

Zřízení CHKO Soutok bylo schváleno vládou 15. ledna 2025[7][8] a vejde v platnost 1. července téhož roku.[9]

Novela zákona o národních parcích

Dne 10. dubna 2025 byly poslanecké sněmovně předloženy pozměňovací návrhy k novele zákona o národních parcích.[10] Většinu návrhů přeložil poslanec za ODS v koalici SPOLU, Jan Bureš. ODS už s podobnými návrhy přišla v letech 2016–2017, kdy pro ně nezískala dostatečnou podporu ve sněmovně.[11][12] Expert Hnutí DUHA Jaromír Bláha, který se dlouhodobě zabývá lesy v českých národních parcích, označil pozměňovací návrhy poslance Bureše za jeden z nejhorších, které kdy v životě četl.[11] Pokud by byly tyto návrhy schváleny, znamenalo by to faktickou likvidaci národních parků.[13] Navržené úpravy zákona jsou odborně nekompetentní a některé i nesplnitelné.[11][14] Bureš navrhl změnit způsob hlasování v Radách NP tak, aby obce získaly znovu blokační možnost k jakémukoliv rozhodnutí Rady. Tato praxe byla již zavedena před rokem 2017 vedla k rozhodovací paralýze. Po novele, kdy se každý jednotlivý člen rady (včetně povinně zastoupených starostů) stal jedním z členů Rady, která hlasovala jako celek se naopak rozhodovací mechanismy znovu daly do pohybu.[15] Další návrh stanovuje povinnost, aby celé území národního parku bylo průjezdné pro hasičské cisterny. Bureš to odůvodnil tím, že v lesích musí být průjezdné cesty např. pro hasiče, aby bylo možné se vyhnout požáru, který vznikl v Českém Švýcarsku v roce 2022. Návrh je však zcela v rozporu s jedním z hlavních cílů národních parků – ponechat část území přirozenému vývoji bez zásahů člověka a nereflektuje ani fakt, že při hašení lesních požárů má klíčovou roli hašení ze vzduchu.[15] Dle dalšího návrhu by tzv. „suchý les“ neměl být považován za funkční ekosystém a proto by mělo být umožněno kácení a to i v bezzásahových zónách.[16] Dále bylo navrženo, aby národní parky sloužily „k rozvoji obcí“, což je kladeno na stejnou úroveň jako cíle ochrany přírody. Experti argumentují, že v praxi by to jen podpořilo zástavbu národních parků, kdy by developeři mohli využít argumentů, že naplňují záměry poslání národního parku.[11][16][14] Hnutí DUHA v reakci na pozměňovací návrhy zveřejnilo výzvu Divočina nabeton s peticí na zachování ochrany národních parků, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a rozšíření ochrany divoké přírody.[17][16]

Rekordy

Každý ze čtyř parků se pyšní jedním rekordem na stupnici stáří či rozlohy, a to následovně:

Krkonoše jsou nejstarší NP Šumava je největší NP
České Švýcarsko je nejmladší NP Podyjí je nejmenší NP

Seznam

Název Kód AOPK Datum vyhlášení Rozloha (ha) Kategorie IUCN OpenStreetMap Poznámka
Krkonošský národní park (KRNAP) 66 19630517a17. května 1963 &0000000000036300.00000036 300 V
2327566
Národní park České Švýcarsko 55 20000101a1. ledna 2000 &0000000000007900.0000007 900 II
1903929
Národní park Podyjí 78 19910701a1. července 1991 &0000000000006259.0000006 259 II
2029366
Národní park Šumava 42 19910320a20. března 1991 &0000000000069030.00000069 030 II
2029367
 Zřízen z části CHKO Šumava ( zřízena 1963), rozloha současného NP a CHKO dohromady 1630 km2[18]

Pojem národní park a zákonné úpravy

V roce 1956 byl vydán zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který definoval pojem i jeho náplň na území Československa. Rozsahy vyhlášených chráněných území se dodatečně měnily vládními nařízeními.

Vývoj názorů na ochranu přírody vedl v roce 1992 k přijetí nového zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,[19] který národní park definuje v § 15:

„ Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem. “
— § 15 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Mapa

Zde je mapa všech čtyř českých národních parků a 26 chráněných krajinných oblastí.

Galerie

  • NP Šumava
    NP Šumava
  • Krkonošský NP
    Krkonošský NP
  • NP České Švýcarsko
    NP České Švýcarsko
  • NP Podyjí
    NP Podyjí

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zvláště chráněná území (§ 14): Národní parky . AOPK ČR . Dostupné online. 
  2. ↑ Národní parky České republiky se spojily do společné asociace. www.krnap.cz . Správa KRNAP, 2024-11.26 . Dostupné online. 
  3. ↑ KLÉZL, Tomáš. Za rok Křivoklátsko, do čtyř let Moravská Amazonie. Koalice chystá nové národní parky. Aktuálně.cz . Economia, 2021-11-28 . Dostupné online. 
  4. ↑ PAŠTĚKA, Hynek. ‚Nechceme ho tu.‘ Na Křivoklátsku má vzniknout pátý národní park v Česku, místní jsou proti. Lidovky.cz . MAFRA, 2021-12-04 . Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  5. ↑ ČT24. Vláda zvažuje alternativu k národnímu parku. Soutok Dyje s Moravou by mohl být jen CHKO. ČT24 . Česká televize, 2022-05-22 . Dostupné online. 
  6. ↑ Programové prohlášení Vlády ČR . Úřad Vlády ČR, 2023-03-01 . Dostupné online. 
  7. ↑ HLADÍK, Jan. Mimořádná, unikátní, říká odborník o nově vytvořené chráněné oblasti. Seznam Zprávy . Seznam.cz, 2025-01-15 . Dostupné online. 
  8. ↑ ČTK; KOŘÉNKOVÁ, Tereza; MACHKOVÁ, Klára. Na pomezí Moravy a Dyje vznikne CHKO Soutok. ČT24 . Česká televize, 2025-01-15 . Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK; POSPÍŠILOVÁ, Anna. Na jihu Moravy vznikne nová chráněná oblast Soutok, schválila vláda. Místní podávají žaloby . Brnenska.drbna.cz, 2025-01-16 . Dostupné online. 
  10. ↑ Písemné pozměňovací návrhy Jan Bureš . Poslanec sněmovna parlamentu ČR . Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d BLÁHA, Jaromír. Poslanec ODS navrhl likvidaci národních parků. Myslí to vážně . denikreferendum.cz, 2025-04-10 . Dostupné online. 
  12. ↑ Tyhle lidi volíte. Proč? . blisty.cz, 2025-04-10 . Dostupné online. 
  13. ↑ POMAHAČ, Matěj. Matěj Pomahač: Vládní poslanec Bureš navrhuje likvidaci národních parků aneb ODS už není konzervativní politická strana. ekolist.cz . ekolist.cz, 2025-04-11 . Dostupné online. 
  14. ↑ a b Tyhle lidi volíte. Proč? . blisty.cz, 2025-04-10 . Dostupné online. 
  15. ↑ a b HRUŠKA, Jakub. Jakub Hruška: Národní parky jsou v silném ohrožení! Kvůli národnímu parku... . ekolist.cz, 2025-04-15 . Dostupné online. 
  16. ↑ a b c SMATANA, Ľubomír. Hrozí likvidace národních parků, varují jejich ředitelé před pozměňovacími návrhy k novele zákona. irozhlas.cz . Český rozhlas, 2025-04-10 . Dostupné online. 
  17. ↑ Výzva Divočina na beton . Hnutí DUHA . Dostupné online. 
  18. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola Význam a kategorie chráněných území, s. 7. 
  19. ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Ochrana přírody, s. 64. 

Literatura

  • ANDĚRA, Miloš. Národní parky Evropy : kompletní encyklopedický průvodce. Praha: Slovart, 2008. 976 s. ISBN 978-80-7391-162-1. S fotografiemi, obrázky, mapami a rejstříky NP podle jednotlivých zemí. 
  • MARŠÁKOVÁ-NĚMEJCOVÁ, Marie; MIHÁLIK, Štefan, a spol. Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu. Praha: Academia, 1977. 476 s., 1 příl. - Mapa chráněných přírodních území v Československu. S obr., barev. mapami a barev. přílohami. S obsáhlým přehledem liter. (739 citací), rejstříky rostlin a živočichů a chráněných oblastí a s dodatky - aktualizací chráněných území vyhlášených v době tisku. Angl. a něm. resumé. 

Externí odkazy

Národní parky v Česku
Národní parky v evropských zemích
Země mapa Evropy
Území se sporným postavením
Teritoria, kolonie
a zámořská území

Faerské ostrovy (Dán.) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Man (VB)

Chráněná území v Česku Česko
Velkoplošná chráněná území
Maloplošná chráněná území
Nadnárodně chráněná území
Ostatní