V dnešní době je Jan Bureš tématem, které přitahuje pozornost mnoha lidí po celém světě. Ať už kvůli své relevanci v profesní oblasti, jejímu dopadu na společnost nebo jednoduše kvůli jejímu obecnému zájmu, Jan Bureš se podařilo stát se opakujícím se tématem konverzací v různých kruzích. Dozvědět se více o Jan Bureš a jeho důležitosti se pro mnohé stalo prioritou, protože jeho důsledky mohou být významné v různých aspektech každodenního života. V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Jan Bureš a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech.
Ing. Jan Bureš, D.B.A. | |
---|---|
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 9. října 2021 | |
Ve funkci: 29. května 2010 – 28. srpna 2013 | |
Zastupitel Karlovarského kraje (v letech 2016–2020 také radní kraje a v letech 2020–2021 pak 1. náměstek hejtmana) | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 8. října 2016 | |
Ve funkci: 18. října 2008 – 13. října 2012 | |
Starosta města Ostrov | |
Ve funkci: 2002 – 8. listopadu 2010 | |
Nástupce | Pavel Čekan |
Ve funkci: 15. listopadu 2018 – 24. října 2022 | |
Předchůdce | Josef Železný |
Nástupce | David Hanakovič |
Zastupitel města Ostrov (v letech 2001–2002 také místostarosta města) | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 1998 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ODS (od 1994) |
Narození | 31. března 1974 (51 let) Ostrov ![]() |
Choť | Andrea Burešová Klugová |
Děti | Anna Burešová |
Sídlo | Ostrov |
Alma mater | MZLU v Brně VŠE v Praze |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Bureš (* 31. března 1974 Ostrov)[1] je český politik, v letech 2010–2013 a opět od října 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2008–2012 a opět od roku 2016 zastupitel Karlovarského kraje (v letech 2016–2020 navíc i radní kraje a v letech 2020–2021 pak 1. náměstek hejtmana), v letech 2002–2010 a 2018–2022 starosta města Ostrov, člen ODS.
V roce 1992 odmaturoval na gymnáziu v Ostrově, v roce 1993 nastoupil do firmy NVI Karlovy Vary. Mezi lety 1993–2001 pracoval v Léčebných lázních Jáchymov, a.s. jako recepční a provozní referent. V roce 2008 získal titul inženýra na Podnikohospodářské fakultě VŠE v Praze. Je ženatý, má dceru.
Do ODS vstoupil v roce 1994.[2] V letech 2001–2002 působil jako místostarosta Ostrova, od roku 2002 v tomto městě vykonává funkci starosty. Od roku 2008 do roku 2012 zasedal v zastupitelstvu Karlovarského kraje.[3] Ve volbách 2010 byl zvolen do dolní komory českého parlamentu, přestože kandidoval až na čtvrtém místě. Do vysoké politiky jej vyneslo 9,05 % preferenčních hlasů, díky nimž přeskočil tamějšího lídra Miloše Pateru.[4]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Karlovarském kraji jako lídr ODS[5], ale neuspěl. ODS v kraji nezískala ani jeden mandát.
V krajských volbách v roce 2016 byl zvolen za ODS zastupitelem Karlovarského kraje.[6] Dne 22. listopadu 2016 se stal radním kraje pro oblast zdravotnictví.[7] Ve volbách v roce 2020 mandát obhájil jako člen ODS na kandidátce uskupení „Koalice ODS a KDU-ČSL s podporou Soukromníků“.[8] Dne 14. prosince 2020 se pak stal 1. náměstkem hejtmana kraje pro oblast dopravy a silničního hospodářství.[9][10] Na post 1. náměstka rezignoval již v roce 2021. Mandát krajského zastupitele posléze obhájil i v krajských volbách v roce 2024.[11]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem ODS v Karlovarském kraji, ale opět neuspěl.[12] V komunálních volbách v roce 2018 byl opět zvolen zastupitelem města Ostrov, když vedl jako lídr tamní kandidátku ODS.[13] Dne 15. listopadu 2018 se pak stal starostou města.[14]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl z pozice člena ODS lídrem kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Karlovarském kraji[15] a byl zvolen poslancem.
Také ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 je z pozice člena ODS lídrem koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Karlovarském kraji.[16]
Dne 10. dubna 2025 poslanec Jan Bureš předložil většinu pozměňovacích návrhů[17] k novele zákona o národních parcích, které by v případě schválení znamenaly jejich faktickou likvidaci.[18] Návrhy vyvolaly silný nesouhlas mezi řediteli národních parků i zástupci Ministerstva životního prostředí. Burešem navržené úpravy zákona jsou navíc odborně nekompetentní a některé i nesplnitelné.[19][20] Expert Hnutí DUHA Jaromír Bláha, který se dlouhodobě zabývá lesy v českých národních parcích, označil pozměňovací návrh poslance Bureše za jeden z nejhorších, které kdy v životě četl.[21][19] Bureš např. navrhl, aby se i dříve dojednané dohody s obcemi ve všech parcích musely znovu otevřít. Dle dalšího návrhu by tzv. „suchý les“ neměl být považován za funkční ekosystém a proto by mělo být umožněno kácení a to i v bezzásahových zónách.[21] Další návrh stanovuje povinnost, že využití (např. turistické) musí být možné na celém území národního parku a území proto musí být prostupné a průjezdné. Bureš to odůvodnil tím, že v lesích musí být průjezdné cesty např. pro hasiče, aby bylo možné se vyhnout požáru, který vznikl v Českém Švýcarsku v roce 2022.[21] Další pozměňovací návrh navrhl, aby posláním národních parků stanovilo zajištění jejich využití k trvale udržitelnému rozvoji obcí, které klade na stejnou úroveň jako cíle ochrany přírody.[19] V praxi by to podpořilo zástavbu národních parků, kdy by developeři mohli využít argumentů, že naplňují záměry poslání národního parku, protože „trvale udržitelný rozvoj obcí“ je vágní termín.[20] ODS už s podobnými návrhy přišla v letech 2016–2017, kdy pro ně nezískala dostatečnou podporu ve sněmovně.[19][20] Hnutí DUHA v reakci na pozměňovací návrhy zveřejnilo výzvu Divočina nabeton s peticí na zachování ochrany národních parků, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a rozšíření ochrany divoké přírody.[22][21]