V dnešním světě je Pilíř tématem neustálého zájmu a diskuzí. Existuje velký zájem dozvědět se více o Pilíř a pochopit jeho dopad v různých oblastech každodenního života. Postupem času se Pilíř stal relevantním v různých sférách a vyvolal debaty, výzkum a vývoj, které se snaží poskytnout nové pohledy na toto téma. V tomto článku podrobně prozkoumáme důsledky Pilíř a jeho vliv v různých kontextech, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho význam v dnešní společnosti.
Pilíř je svislý nosný prvek v architektuře.
V klasické řádové architektuře se jako pilíř označuje nosný prvek čtvercového či obdélníkového průřezu. Pokud má kruhový průřez, hlavici a patku (dórský sloup pouze hlavici), nazývá se sloup. Pilíř může být opatřen náběžnou římsou a soklem. Je-li pilíř částečně zapuštěn do zdiva, nazýváme jej polopilíř, pokud je jeho hloubka výrazně menší než šířka (nemá nosnou, ale pouze dekorativní funkci) a je opatřen hlavicí a patkou, nazýváme jej pilastr, pokud hlavici a patku nemá, jedná se o lisénu.
V literatuře pojednávající o gotické architektuře není vymezení termínů sloup a pilíř dodržováno zcela striktně. Přesto by se termínem „sloup“ měly označovat pouze prvky, které vskutku mají kruhový průřez, hlavici a patku. Všechno ostatní by se mělo nazývat termínem „pilíř“, přičemž je tak nazýván i nosný prvek tvořený svazkem prutů (přípor) o velmi složitém celkovém průřezu. Nazýváme jej pak „svazkový pilíř“.
V moderní architektuře je termínem pilíř chápán nosný prvek větší mohutnosti, například v případě mostů – mostní pilíř (jiný je pylon). Často se používá také termín „opěrný pilíř“, což je zpravidla blok zdiva podpírající například starší poškozenou zeď.