V dnešní době je Římsa tématem, které upoutalo pozornost mnoha. Ať už pro svůj význam v dnešní společnosti nebo pro svůj dopad na historii, Římsa se stal bodem zájmu odborníků i fanoušků. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Římsa na různé aspekty života, od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho význam v globální ekonomice. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se snažíme poskytnout holistický pohled na Římsa a nabídnout našim čtenářům hlubší a úplnější pochopení tohoto fenoménu.
Římsa je vystouplý a profilovaný architektonický prvek, kamenný, cihlový, dřevěný nebo štukový, který vodorovně člení stěnu. Římsa jednak chrání stěnu budovy, případně okno nebo dveře, jednak člení a zdobí fasádu.
Vyvinula se z překladů dřevěných i kamenných budov a stala se důležitým prvkem klasické řádové architektury. Klasickou římsu tvoří kyma (nosný prvek), geison (okapní deska) a sima (nesený prvek). Do novověké architektury pronikla v renesanci a běžně se užívala i v baroku, klasicismu a novoklasicismu, pokaždé ale jinak a charakteristicky utvářená. Teprve funkcionalistická architektura 20. století se snaží římsy omezit nebo vyloučit.
Římsa může být plochá, vypouklá (oblounovitá) anebo naopak fabionová, to jest vydutá, běžná hlavně u okapních říms. Hlavní římsy bývají zdobeny průběžnými plastickými ornamenty (vejcovec, perlovec, zubořez, girlanda aj.), bývají barevně odlišeny a někdy jsou podpírány konzolami.
Kromě říms na budovách se v určitých obdobích hojně užívaly i dřevěné římsy na nábytku, zejména na skříních, na ostění dveří, na oltářích a lavicích. Ozdobné krby bývají opatřeny profilovou římsou z kamene nebo štuku.
V horolezectví se pojem římsa užívá metaforicky pro vodorovnou vyčnělinu ve skalní stěně.