Parní turbína

V tomto článku se ponoříme do tématu Parní turbína, protože je to aspekt, který se v poslední době stal velmi aktuálním. Z různých úhlů pohledu Parní turbína ovlivnil společnost a vyvolal debaty v různých oblastech. Proto je nezbytné podrobně prozkoumat implikace a důsledky, které Parní turbína obnáší, a také analyzovat možná řešení nebo alternativy. Kromě toho se budeme zabývat různými názory odborníků v oboru, kteří zdůrazní relevantní aspekty, které pomohou lépe porozumět důležitosti Parní turbína v naší současné realitě.

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Doplnit a popsat rozdělení turbín: impulsní vs. reakční, jednoproudá vs. dvouproudá. Hodila by se sekce Literatura.
Rotor parní turbíny Parsons z polského torpédoborce ORP Wicher
Schéma impulzní a reakční turbíny

Parní turbína je turbína, točivý tepelný stroj, který převádí tlakovou a kinetickou energii páry, přicházející z generátoru páry, tj. parního kotle, na energii mechanického rotačního pohybu hřídele, osy stroje. Parní turbína má vnější spalování. To znamená, že se palivo spaluje mimo motor.

Vynálezce

Moderní parní turbínu vynalezl Charles Algernon Parsons v roce 1884. Postupně byla zdokonalována a spolu se spalovacím motorem ve dvacátém století postupně nahradila parní stroj, který předčí účinností.

Sestava

Skládá se z jednoho, nebo několika postupně se zvětšujících lopatkových kol:

  • nepohyblivá lopatková kola, která jsou součástí statoru stroje, se nazývají rozváděcí.
  • pohyblivá, která jsou spojena s rotující osou (resp. jsou umístěna na hřídeli) stroje, se nazývají oběžná a spolu s hřídelí (osou) tvoří rotor.

Pro zvýšení účinnosti bývají obvykle velké parní turbíny rozděleny na několik stupňů, dílů – vysokotlaký a nízkotlaký, případně i středotlaké stupně. Mezi nimi může být i regenerátor páry, který znovu ohřeje expanzí zchladlou páru, čímž zvětší (za cenu dodání relativně malé energie) její objem.

Užití

Parní turbína je využívána

Konstrukce parních turbín

Lopatky – Oběžné lopatky jsou vyrobeny frézováním nebo přesným odléváním. Dříve byly často používané lopatky z tažených profilů o průřezu tvaru lopatky. Proti kmitání se spojují konce lopatek bandáží nebo jsou vyztuženy dráty.

Skříň – Je odlitá z oceli, horizontálně dělená s tvarem přizpůsobeným tvaru rotoru

Ucpávky – Labyrintové s postupnou expanzí unikající páry

Ložiska – Rotor je uložen v radiálních ložiscích a pro zachycení axiální síly je vloženo axiální ložisko. Ložiska jsou kluzná.

Související články

Externí odkazy