Palác Hochbergů z Hennersdorfu

V tomto článku se chystáme prozkoumat dopad Palác Hochbergů z Hennersdorfu na současnou společnost. Od svého vystoupení na globální scéně vzbudil Palác Hochbergů z Hennersdorfu velký zájem a vyvolal nespočet debat v různých oblastech, jako je politika, kultura, technologie nebo věda. V tomto smyslu navrhujeme komplexně analyzovat, jak Palác Hochbergů z Hennersdorfu proměnil způsob, jakým žijeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. Na těchto stránkách prozkoumáme jak pozitivní aspekty, tak výzvy, které Palác Hochbergů z Hennersdorfu pro naši společnost představuje, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fenoménu.

Palác Hochbergů z Hennersdorfu
v Husově ulici
Palác Hochbergů z Hennersdorfu v Husově ulici
Palác Hochbergů z Hennersdorfu v Husově ulici
Účel stavby

Komerční prostory

Základní informace
SlohRokoko
Architektzřejmě Jan Blažej Santini-Aichel
Výstavbakolem roku 1713 do dnešní podoby
MateriálZdivo
Další majiteléHochbergové z Hennersdorfu
Poloha
AdresaHusova 241/7, Staré Město, Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceZlatá a Husova
Souřadnice50°5′6,41″ s. š., 14°25′5,33″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky38360/1-131 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Hochbergů z Hennersdorfu (či též palác Lažanských nebo Bannovský dům) je barokní objekt stojící na adrese Husova 241/7, na rohu se Zlatou ulicí na Starém Městě pražském, přímo naproti objektu dominikánského kláštera a vstupu do kostela sv. Jiljí. Objekt je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Průjezd paláce

Palác byl postaven v místě dvou starších domů, ze kterých se zachovaly zbytky románského domu z kvádříkového zdiva a gotické sklepení. Pravděpodobně koncem 16. století provedl tehdejší vlastník Jan Bann z Fenixfeldu pozdně renesanční přestavbu.

Kolem roku 1713 byl dům přestavěn ve vrcholně barokním slohu, kdy byl také postaven vstupní portál. Přestavba byla provedena pro šlechtický rod Hochbergů z Hennersdorfu zřejmě podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela.[2] Po roce 1716 přešel dům do majetku Lažanských. K výraznější pozdně klasicistní úpravě pak došlo v roce 1844, stavitelem byl snad Kašpar Předák.

Palác býval dříve spojován s objektem, v němž byly koncem 14. století uchovávány Zemské desky;[3] podle novější historické topografie byl ale tento objekt v sousedství, na místě částí domů čp. 242 a 243.[2]

Dům je v soukromém vlastnictví, je využíván pro ubytování a pro obchodní, kancelářské a výstavní prostory.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 150341 : palác Hochbergů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ a b Vlček (1996), s. 229
  3. ↑ Poche (1985), s. 180

Literatura

  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 180. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. S. 229–230. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Šlechtické paláce v Praze
Hradčany
Malá Strana

Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác

Staré Město

Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác

Nové Město