V dnešním světě se Dietrichsteinský palác (Hradčany) stalo tématem velkého významu a zájmu společnosti. S rozvojem technologií a globalizací se Dietrichsteinský palác (Hradčany) v našich životech stává stále důležitějším. Důsledky Dietrichsteinský palác (Hradčany) jsou různé a pokrývají různé aspekty každodenního života, od politiky po ekonomiku, včetně kultury a společnosti obecně. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Dietrichsteinský palác (Hradčany) a jeho dopad na dnešní svět, stejně jako možná řešení a výzvy, kterým v souvislosti s tímto tématem čelíme.
Dietrichsteinský (Ditrichštejnský) palác | |
---|---|
Dietrichsteinský palác na Hradčanech | |
Základní informace | |
Sloh | Renesanční |
Materiál | Zdivo |
Stavebník | Lobkovicové |
Další majitelé | Šlikové Lobkovicové Martinicové Kolovratové Ditrichštejnové |
Poloha | |
Adresa | Loretánská 176/7 Praha 1, Hradčany 118 00 Praha 011, ![]() |
Ulice | Loretánská |
Souřadnice | 50°5′18,96″ s. š., 14°23′39,84″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 44411/1-1017 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dietrichsteinský nebo také Dromsdorfský palác, či Kleovský dům, je renesanční palác, který se nachází v Praze na Hradčanech, ulice Loretánská č. 176/7. Je chráněn od roku 1964 jako kulturní památka České republiky.[1]
Na místě dvou zpustlých gotických domů ze 14. století nechali ve druhé polovině 16. století postavit Šlikové vrcholně renesanční dům. Ten později získali Lobkovicové, kteří jej v 1. čtvrtině 17. století (za Benigny z Lobkowicz) přestavěli pozdně renesančně. Dům poté přešel do majetku Martiniců a v 80. letech 17. století se stal majetkem Kolovratů. Kolem roku 1700 byly provedeny raně barokní úpravy.[2] V roce 1741 získali objekt Ditrichštejnové. V 19. století byly prostory paláce rozděleny a vzniklo v nich několik bytů.
Čtyřkřídlý dům s čtvercovým dvorem je dvoupatrový. Severní průčelí do svažující se Loretánské ulice má pět os s nepravidelně rozmístěnými sdruženými okny. Asymetricky poněkud vlevo umístěný vstupní portál má výrazné bosování, nad ním je štuková kartuš se znakem Kolowratů.
Ve 20. století byly interiéry několikrát přestavěny, ale ve dvou místnostech se zachovaly gotické klenby a ve druhém patře jsou pozůstatky dřevěných malovaných barokních stropů z konce 17. století.