Vrbnovský palác

V tomto článku prozkoumáme vše, co souvisí s Vrbnovský palác, od jeho historického původu až po jeho dopad na dnešní společnost. Vrbnovský palác je v průběhu let vášnivým a kontroverzním tématem, které vyvolává debatu a zájem o různé oblasti. Prostřednictvím komplexní a podrobné analýzy se ponoříme do složitosti Vrbnovský palác a prozkoumáme jeho různé aspekty a perspektivy. Od jeho počátků až po současný vývoj tento článek nabízí komplexní pohled na Vrbnovský palác a jeho význam v dnešním světě.

Vrbnovský palác
v Loretánské ulici na Hradčanech
Vrbnovský palác v Loretánské ulici na Hradčanech
Vrbnovský palác v Loretánské ulici na Hradčanech
Základní informace
Slohbaroko, klasicismus
MateriálZdivo
Další majiteléBruntálští z Vrbna
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaLoretánská 104/19
Praha 1, Hradčany
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceLoretánská
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky39684/1-965 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrbnovský (Wrbnovský) palác nebo také Chotkovský dům je památka nacházející se v ulici Loretánská 104/19 na Hradčanech v městské části Praha 1. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Popis

Palác je objekt o několika křídlech se dvěma vnitřními dvory, ležící mezi ulicemi Loretánská (na severu, kde má dům arkádové podloubí) a Úvoz (na jihu). Areál má nepravidelný půdorys. Budova směrem do Loretánské ulice má dvě patra a zadní budova směrem do ulice Úvoz má patra tři. Vzhledem ke strmému svahu jsou však sklepy ve stejné výškové úrovni jako druhé nadzemní podlaží jižního domu.[2]

Historie

Vrbnovský palác
Vstup do paláce

Jedná se o původně renesanční dům, který koupil od Vratislavů z Mitrovic v roce 1661 Jan František Bruntálský z Vrbna a nechal ho barokně upravit; byla přestavěna dvorní křídla a jižní část nad Úvozem.

Po Františkovi z Vrbna zdědili domy jeho čtyři synové, kteří se roku 1719 o majetek podělili. Později roku 1789 zdědil budovu Rudolf st. hrabě z Vrbna (1761-1823). V roce 1814 prodal palác Antonínovi Weissovi, od kterého získal předkupní právo Antonín Jan Graff. Ten, později v důsledku finančních obtíží, byl nucen objekt dát v roce 1824 do dražby. Za nejvyšší částku ho získal Jan Harasín a jeho dcera Kateřina Gutkaisová prodala budovu roku 1837 slepeckému ústavu.[2]

V paláci a v sousedním domě U kanónu (Loretánská 17/103) byl v roce 1837 zřízen výchovný ústav pro nevidomé, který vznikl v roce 1807 jako první tohoto druhu ve střední Evropě. O ústav pečovala Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského. Dnes se zde nachází státní Škola Jaroslava Ježka – mateřská škola, základní škola, praktická škola a základní umělecká škola pro zrakově postižené.[3]

Později byl upraven ještě několikrát 1949-1963 a v letech 1993–1998 zrekonstruován.

Památkově hodnotné jsou zejména tři reprezentační sály v prvním patře se štukovou a malířskou výzdobou.

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 151719 : Vrbnovský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. a b LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír; VLNAS, Vít. Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Nakl. Akropolis 474 s. ISBN 978-80-85770-23-0. 
  3. Škola Jaroslava Ježka - Historie školy. www.skolajj.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-20. 

Externí odkazy