Téma Otto Wallach je tématem, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a dopad ve společnosti. Od svého vzniku je Otto Wallach předmětem debat, studií a analýz v různých oblastech, ať už v politice, kultuře, vědě nebo technice. Otto Wallach dokázal upoutat pozornost odborníků i laické veřejnosti tím, že vytvořil širokou škálu názorů a postojů ohledně jeho významu, implikací a dopadů na společnost. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a význam Otto Wallach v různých kontextech, identifikujeme jeho trendy a možné budoucí projekce.
Otto Wallach | |
---|---|
![]() | |
Narození | 27. března 1847 Königsberg |
Úmrtí | 26. února 1931 (ve věku 83 let) Göttingen |
Místo pohřbení | Městský hřbitov Göttingen |
Bydliště | Göttingen |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu (1867–1869) Humboldtova univerzita |
Povolání | chemik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Bonnu (1870–1889) Univerzita v Göttingenu (1889–1915) |
Ocenění | Cotheniova medaile (1889) Nobelova cena za chemii (1910) Davyho medaile (1912) Řád červené orlice 3. třídy |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otto Wallach (27. března 1847, Königsberg – 26. února 1931, Göttingen) byl německý chemik židovského původu. V roce 1910 obdržel Nobelovu cenu za chemii za práce na poli acyklických sloučenin. Zaměřoval se také na výzkum chemické podstaty olejů a terpenů. Podařilo se mu vypracovat metody jejich extrakce a objevil cestu k umělému získávání terpenů.
Je po něm pojmenován měsíční kráter Wallach.[1][2]