Olga Fierzová

V dnešním světě je Olga Fierzová téma, které získalo velký význam díky svému dopadu na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po dopad na současnou společnost byl Olga Fierzová předmětem studia a debat odborníků z různých oborů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Olga Fierzová, od jeho vývoje v průběhu času až po jeho vliv na populární kulturu. Kromě toho budeme analyzovat roli, kterou hraje Olga Fierzová v dnešních životech lidí, a její projekci do budoucnosti.

Olga Fierzová
Narození26. července 1900
Baden
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Úmrtí17. června 1990 (ve věku 89 let)
Affoltern am Albis
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Povolánípřekladatelka, publicistka a učitelka
OceněníMedaile Za zásluhy mzz I. stupeň, in memoriam (2000)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Olga Fierzová (26. července 1900 Baden – 17. června 1990 Affoltern am Albis) byla švýcarská učitelka, vychovatelka a sociální pracovnice, celoživotní spolupracovnice Přemysla Pittra, která působila v letech 1928–1950 v Československu.

Život

Olga Fierzová se narodila ve Švýcarsku. V roce 1911 se její rodina přestěhovala do Belgie, kde vystudovala učitelský ústav. Působila jako domácí učitelka v Ženevě a v letech 1921–1925 pracovala v anglickém dívčím penzionátu The Garden School blízko Londýna, kde vyučovala francouzštinu a němčinu. Díky svému jazykovému talentu tlumočila na pedagogických konferencích a na konferencích Hnutí pro mezinárodní smír.

V roce 1926 se na konferenci Hnutí pro mezinárodní smír seznámila s Přemyslem Pittrem, zaujaly ji jeho aktivity ve prospěch chudých žižkovských dětí a mírový smysl jeho sociální a výchovné práce. V jeho činnosti našla naplňování myšlenek švýcarského vychovatele a sociálního reformátora Johanna Heinricha Pestalozziho (1746–1827), který usiloval o kvalitní výchovu zejména chudých dětí. Následovala Přemysla Pittra do Prahy a stala se jeho nejbližší spolupracovnicí na celý život. Naučila se velmi dobře česky a živila se jako učitelka jazyků. Pittrovi pomáhala uskutečnit jeho plány na stavbu Milíčova domu[1] a po jeho otevření v roce 1933 zde zúročila své pedagogické a organizační schopnosti[2]. Napsala také příručky Výchova dětí dramatizací a Práce a zábava dětí.

Po skončení 2. světové války organizovala Olga Fierzová s Přemyslem Pittrem záchrannou „akci zámky“ (1945–1947): ve státem zkonfiskovaných zámcích Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice a penzionu Ládví byly zřízeny ozdravovny, kde se zotavovaly židovské děti vracející se z koncentračních táborů a později také německé děti z internačních táborů. Záchrannou akcí prošlo 810 dětí a Olga Fierzová později ze svých zážitků sepsala knihu Dětské osudy z doby poválečné[3]

V únoru 1950 odjela na pohřeb své sestry do Švýcarska a návrat zpět jí totalitní úřady nepovolily. Po emigraci Přemysla Pittra v roce 1951 se znovu setkali v Mnichově. V letech 1952 - 1962 poskytovali spolu s Pittrem sociální služby běžencům v uprchlickém táboře Valka u Norimberka. V roce 1962 se přesunuli do Švýcarska, kde od roku 1962 vydávali přední exilový časopis Hovory s pisateli. Po smrti Přemysla Pittra v roce 1976 pořádala archiv a pokračovala ve vydávání časopisu Hovory s pisateli, rozesílala je exulantům i ilegálně do Československa. V roce 1977 založila ve Švýcarsku spolek MILIDU (Milíčův dům), jehož posláním je spravování a plnění Pittrovy a její závěti. Kromě toho se angažovala v životě Husova sboru Čechů a Slováků v Curychu, který na ekumenickém základě založil Přemysl Pitter. Zemřela v roce 1990, den po setkání bývalých dětí z „akce zámky“ a svých přátel, které se uskutečnilo 16. června 1990 ve Štiříně.

Ocenění

  • 1966 – vyznamenání památníku Jad Vašem Spravedlivá mezi národy
  • 1985 – strom v Aleji spravedlivých v památníku Yad Vashem v Jeruzalémě
  • 1990 – Čestné uznání in memoriam od ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
  • 2000 – in memoriam Medaile Za zásluhy mzz I. stupně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ FALTUSOVÁ, Magdaléna. Milíčův dům na pražském předměstí - příklad česko-německo-židovského soužití. 1. vyd. Praha: Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze, 2008. 56 s. 
  2. ↑ Olga Fierzová. clanky.rvp.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ FIERZOVÁ, Olga. Osudy dětí z doby poválečné. 1. vyd. Praha: Spolek přátel mládeže a družstva Milíčův dům, 1992. 114 s. 

Literatura

  • Fierzová, Olga: Dětské osudy z doby poválečné, Spolek přátel mládeže a družstva Milíčův dům, Praha 1992
  • Fierzová, Olga: Přemysl Pitter a jeho dílo, in: Nad vřavou nenávisti, Kalich, Praha 1996
  • Hovory 6, Sborník Nadačního fondu Přemysla Pittra a Olgy Fierzová, Referáty z mezinárodní konference "Žena ve stínu", Praha 2000
  • Kohn, Pavel: Kolik naděje má smrt, L. Marek, Brno 2000
  • Kosatík, Pavel: Sám proti zlu. Život Přemysla Pittra (1895–1976), Paseka, Praha 2009
  • Pasák, Tomáš: Život Přemysla Pittra, Ústav pro informace ve vzdělávání, Pedagogické muzeum J. A. Komenského, Praha 1995
  • Pitter, Přemysl: Nad vřavou nenávisti, Kalich, Praha 1996
  • Pospíšilová, Karin: Výchovná práce v životním díle Olgy Fierzová, diplomová práce FFUK, Praha 2003

Externí odkazy