Kamenice (zámek)

V dnešním světě se Kamenice (zámek) stal opakujícím se tématem, které upoutalo pozornost společnosti jako celku. Ať už v důsledku technologického pokroku, kulturních změn nebo historických událostí, Kamenice (zámek) získal nebývalý význam. Od svého dopadu na ekonomiku až po svůj vliv na politiku a každodenní život lidí, není pochyb o tom, že Kamenice (zámek) vyvolal debatu a reflexi ve všech oblastech. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty a důsledky Kamenice (zámek), stejně jako různé postoje, které k němu existují.

Zámek Kamenice
Poloha
AdresaKamenice, ČeskoČesko Česko
UliceRinghofferova
Souřadnice49°53′53,76″ s. š., 14°35′1,78″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky36188/2-2075 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamenice je novogotický zámek v stejnojmenné obci v okrese Praha-východ. V blízkosti se nachází kostel sv. Františka Serafinského. Zámek stojí na místě někdejší středověké tvrze. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

V roce 1266 je jako jeden z prvních majitelů zmiňován vladyka Ratmír z Kamenice. V 15. století patřila tvrz Novému Městu pražskému, kterému ji však po odboji roku 1547 zkonfiskoval Ferdinand I. Kamenický statek pak koupil Jan Frejnar z Branova.[2]

Tvrz pak střídala majitele, mezi nimiž byli Lobkovicové, Pavel Michna z Vacínova, Přehořovští z Kvasejovic nebo Karel Arnošt z Valdštejna.[3] Od roku 1763 byla Kamenice téměř sto let oblíbeným letním sídlem pražských arcibiskupů. Během této doby nechali tvrz přestavět na zámek.[2]

V roce 1860 koupil zámek pražský průmyslník František Ringhoffer II. Jeho syn, František Ringhoffer III., ho nechal v letech 1875–1880 přestavět podle návrhu architekta Jiřího Stibrala v reprezentativní sídlo ve stylu novoanglické gotiky, obklopené lesoparkem.

V roce 1945 byl majetky Ringhofferů zkonfiskovány. V letech 1945–1947 kamenický zámek (a také zámky ve Štiříně, Olešovicích, Lojovicích a penzion v Ládví) využil Přemysl Pitter v rámci „Akce Zámky“ k záchraně židovských, českých i německých dětí z německých koncentračních a českých internačních táborů. Při této akci bylo zachráněno 810 dětí. Na kamenickém zámku byly ubytovány hlavně německé děti.[4]

Pavilon v areálu zámku

V letech 1949–1997 byl zámek využíván jako základní škola. Poté jej obec prodala do soukromého vlastnictví. Vlastní jej společnost Strojmetal Kamenice, která v něm chce vybudovat učiliště pro své budoucí zaměstnance.[5]

Kostel sv. Františka Serafinského, který je chráněn jako kulturní památka v rámci jednoho celku se zámkem, vlastní katolická církev. Raně gotický kostel pochází už ze 14. století, v závěru 19. století byl však přestavěn rovněž podle návrhu Jiřího Stibrala. Každou sobotu se v něm konají bohoslužby.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 148029 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ a b Zámek Kamenice . Atlas Česka. Dostupné online. 
  3. ↑ DZURNÝ, Daniel. Zámek Kamenice . Středočeské zámky. Dostupné online. 
  4. ↑ Pittrovy děti . Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, 2014-10-. Dostupné online. 
  5. ↑ Středočeským podnikatelem roku je hliníkový král, své lidi vyučí na zámku. iDNES.cz . 2017-1-18. Dostupné online. 

Externí odkazy