Náhorní plošina

V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Náhorní plošina a všechny jeho důsledky. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která pokryje všechny relevantní aspekty. Ať už je Náhorní plošina osoba, historická událost, společenský fenomén nebo jakékoli jiné zajímavé téma, naším cílem je poskytnout úplný a podrobný přehled, který uspokojí zvědavost našich čtenářů. V tomto směru se ponoříme do různých aspektů, které charakterizují Náhorní plošina, od jeho vlivu na společnost až po jeho relevanci v současném panoramatu. Není pochyb o tom, že Náhorní plošina vzbuzuje široký zájem, a proto navrhujeme nabídnout hluboký a odhalující pohled, který nám umožní pochopit jeho skutečný rozsah.

Národní park Canyonlands

Náhorní plošina je v geologii a geomorfologii oblast náhorní roviny tvořená plochým terénem, který je alespoň na jedné straně prudce vyvýšen nad okolní terén. Často má na jedné nebo více stranách hluboké kopce. Náhorní plošiny mohou vznikat v důsledku řady procesů, např. výronem sopečného magmatu, protlačováním lávy, vodní a ledovcovou erozí. Náhorní plošiny se klasifikují podle okolního prostředí jako mezihorské, piedmontské nebo kontinentální. Několik plošin může mít malý plochý vrchol, zatímco jiné jsou široké. Bývá složena z vodorovně uložených vrstev hornin a liší se ve své velikosti od rozsáhlých náhorních plošin, které zaujímají části subkontinentů, až po malé stolové hory.[1][2]

Vznik

Náhorní plošiny mohou vznikat různými procesy, např. výrony (vzedmutími) sopečného magmatu, protlačováním lávy a vodní či ledovcovou erozí.

Vulkanické

Příkladem sopečné plošiny je náhorní plošina Pajarito v Novém Mexiku.

Vulkanické plošiny vznikají sopečnou činností. Příkladem je Kolumbijská plošina na severozápadě Spojených států amerických. Mohou vznikat vývěrem sopečného magmatu nebo vytlačováním lávy.

Základní mechanismus vzniku náhorních plošin z vývěrů začíná, když magma stoupá z pláště, což způsobuje, že se země se zvedá vzhůru. Tímto způsobem dochází k vyzdvižení velkých plochých oblastí hornin a vytvoření náhorní plošiny. U plošin vzniklých protlačováním je hornina tvořena lávou, která se šíří ven z puklin a slabších míst v zemské kůře.

Eroze

Náhorní plošiny mohou vznikat také erozními procesy ledovců v horských pásmech, které je zanechávají usazené mezi horskými pásmy. Voda může také erodovat hory a jiné tvary reliéfu do podoby náhorních plošin. Rozčleněné plošiny jsou silně erodované plošiny rozřezané řekami a rozčleněné hlubokými úzkými údolími. Počítačové modely naznačují, že vysoké plošiny mohou být částečně také výsledkem zpětné vazby mezi tektonickou deformací a suchými klimatickými podmínkami, které se vytvářejí na závětrné straně rostoucích orogénů.[3]

Klasifikace

Náhorní plošiny se klasifikují podle okolního prostředí.

  •    Mezihorské plošiny jsou nejvyšší na světě, ohraničené horami. Jednou z takových náhorních plošin je Tibetská náhorní plošina.
  •    Lávové neboli vulkanické plošiny jsou plošiny, které se vyskytují v oblastech rozsáhlých sopečných erupcí. Magma, které vychází úzkými puklinami nebo trhlinami v zemské kůře, se šíří po velké ploše a tuhne. Tyto vrstvy lávových plátů tvoří lávové nebo sopečné plošiny. Příkladem lávových plošin jsou Antrimská plošina v Severním Irsku, Dekanská plošina v Indii a Kolumbijská plošina ve Spojených státech amerických.
  •    Piedmontské plošiny jsou z jedné strany ohraničeny horami a z druhé strany rovinou nebo mořem. Příkladem je Piedmontská plošina na východě Spojených států amerických mezi Appalačským pohořím a Atlantickou nížinou.
  •    Kontinentální plošiny jsou ze všech stran ohraničeny rovinami nebo oceány, které je oddělují od hor. Příkladem kontinentální plošiny je Antarktická plošina ve východní Antarktidě.

Významné příklady

Asie
Antarktida
Jižní Amerika
Severní Amerika

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Plateau na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MATĚJČEK, Tomáš a kolektiv. Malý geografický a ekologický slovník. 1. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2007. 136 s. ISBN 978-80-86034-68-3. S. 67, 80. 
  2. ↑ THOMAS, David S. G.; GOUDIE, Andrew. The Dictionary of Physical Geography. 3. vyd. Massachusetts, United States: Blackwell Publishing Ltd, 2000. 610 s. Dostupné online. ISBN 0-631-20473-3. S. 376, 377. (anglicky) 
  3. ↑ Garcia-Castellanos, D., 2007. The role of climate during high plateau formation. Insights from numerical experiments. Earth Planet. Sci. Lett. 257, 372-390, doi:10.1016/j.epsl.2007.02.039 pdf

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.