Náchod (Tábor)

Význam Náchod (Tábor) v dnešní společnosti nelze podceňovat. Od svého vzniku má Náchod (Tábor) významný dopad na různé aspekty života. Ať už na osobní, sociální, politické nebo ekonomické úrovni, Náchod (Tábor) byl přítomen v té či oné formě. V tomto článku prozkoumáme význam Náchod (Tábor) v různých kontextech a analyzujeme, jak se vyvíjel a bude se vyvíjet v budoucnu. Je zásadní porozumět vlivu, který má Náchod (Tábor) na naše životy, abychom lépe ocenili jeho důležitost a hodnotu v současné společnosti.

Náchod
Kaple v Náchodě (2019)
Kaple v Náchodě (2019)
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°26′6″ s. š., 14°39′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel340 (2021)[1]
Katastrální územíNáchod u Tábora (3,51 km²)
PSČ390 03
Počet domů119 (2021)[2]
Náchod
Náchod
Další údaje
Kód části obce101257
Kód k. ú.701254
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náchod (německy Nachod)[3] je vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji, příslušící k hradu Příběnice.

Nachází se na severním okraji Tábora, za mimoúrovňovou křižovatkou[4] silnic č. 19 a č. 603 (zástavba je zejména podél silnice 603 – bývalé E55 – v délce cca jeden kilometr). V blízkosti je vodní nádrž Malý Jordán se známým rekreačním zařízením.[5] Do obce vede linka městské hromadné dopravy. Na severním okraji je velká[6] benzinová stanice. V Náchodě je také Sbor dobrovolných hasičů s dlouholetou tradicí, který byl založen roku 1902.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[7] V roce 1437 odstupuje Oldřich z Rožmberka ves městu Táboru. V roce 1514 postavilo město v obci mlýn a prodalo jej jakémusi mlynáři Mikešovi. Po bitvě na Bílé Hoře je v roce 1621 obec městu Táboru zkonfiskována, ale již v roce 1629 opět vrácena nazpět.

Z rodin ve vsi nejdéle usedlých se připomíná Dvořákova (1549), Nouskova (1719), Jouzova (1732) a Pecháčkova (1744). Od 17. století vlastní původní Mikešům mlýn rodina Šeborova, o které je zde v obci první zmínka již od roku 1632. Potomci tohoto rodu žijí v místě dodnes. Mlýn zanikl na konci 18. století.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 210 210 221 233 280 253 291 240 232 228 263 231 266 293 340
Počet domů 24 26 28 30 36 37 46 54 54 54 67 80 93 104 119

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Náchod byl osadou obce Klokoty v okrese Tábor. V letech 1980–1971 byl samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 je částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby. V letech 1880–1929 k obci patřily Hejlov, Radimovice u Tábora a Svrabov.[10]

Pamětihodnosti

  • Kaple

Fotogalerie

  • Dům (2019)
    Dům (2019)
  • Usedlost (2019)
    Usedlost (2019)
  • Ulice (2019)
    Ulice (2019)
  • Křižovatka silnic 19 (přes Jordán) a 603, vpravo vzadu kemp Malý Jordán, vlevo dole okraj Tábora
    Křižovatka silnic 19 (přes Jordán) a 603, vpravo vzadu kemp Malý Jordán, vlevo dole okraj Tábora
  • Pohled od Náchoda na harfový most, vlevo v pozadí Tábor-Čekanice
    Pohled od Náchoda na harfový most, vlevo v pozadí Tábor-Čekanice
  • Voda z Malého Jordánu 13. srpen 2002 (u zahrádek v Náchodě)
    Voda z Malého Jordánu 13. srpen 2002 (u zahrádek v Náchodě)

Odkazy

Reference a poznámky

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. ↑ Dne 14. září 1999 byla do plného provozu uvedena slavnostním přestřižením pásky poslední část obchvatu města – na severním okraji (Klokoty-Náchod).
  5. ↑ Dne 3. března 1979 se zde na Malém Jordánu konalo Mistrovství ČSSR na ledové ploché dráze.
  6. ↑ Dne 1. května 1980 byla otevřena benzinová čerpací stanice se samoobslužným provozem, tehdy jedna z pěti nejmodernějších v republice.
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 355, 135, 471, 557. 

Literatura

  • CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s. 

Externí odkazy

Části města Tábor
Části obce