Stoklasná Lhota

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Stoklasná Lhota. Od jeho počátků až po jeho vliv na dnešní společnost prozkoumáme všechny relevantní aspekty související s tímto tématem. Na následujících řádcích budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, jeho vývoj v čase a také jeho možné důsledky do budoucna. Budeme se zabývat jeho pozitivními i negativními aspekty s cílem poskytnout čtenáři úplnější a vyváženější pochopení Stoklasná Lhota. Připojte se k nám na této prohlídce a objevte vše, co se o tomto fascinujícím tématu dá vědět.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Stoklasná Lhota
Ulice v centru vesnice
Ulice v centru vesnice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°26′56″ s. š., 14°40′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel180 (2021)[1]
Katastrální územíStoklasná Lhota (3,33 km²)
PSČ391 37
Počet domů77 (2021)[2]
Stoklasná Lhota
Stoklasná Lhota
Další údaje
Kód části obce19097
Kód k. ú.619094
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stoklasná Lhota (německy Stoklas Lhota) je vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Leží 3,7 kilometru severně od Tábora. Rozkládá se na ploše cca čtrnáct hektarů východně od dálnice D3 (E55) – šest kilometrů směr Praha od mimoúrovňové křižovatky silnic číslo 3 a 19 s E55 (“U Mašáta“). Příjezd do Stoklasné Lhoty je po komunikaci od Košína (ze silnice č. 603) a od Čekanic, vede sem autobusová linka městské hromadné dopravy (MHD Tábor) trasa: Náchod (Tábor) – Tábor město – Čekanice – Stoklasná Lhota.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1371,[3] kdy darovali Petr, Václav a Smil z Dírného s Petrem ze Dvorce jeden lán pole „…ve Lhotě Stoklasné a úrok v Myskovicích klášteru v Sezimově Ústí, kterýž se za to zavázal, že bude na ně při modlitbách a mšemi zádušními vzpomínati“. Od 15. století náležela ves Hýlovcům z Polkovic, kteří ji připojili k Měšicům u Tábora.

V roce 1810 získal panství Měšice u Tábora, včetně Stoklasné Lhoty, Jan Karel Hanygar z Eberka. Ten po smrti Jana Prokopa, zvaného „Holý“ ze Stoklasné Lhoty č. 8, jmenoval roku 1811, rychtářem jeho syna Františka Prokopa, zvaného "Holý" ze Stoklasné Lhoty č. 17.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 198 245 282 279 256 251 225 185 180 162 128 123 138 162 180
Počet domů 24 34 37 43 44 46 45 47 49 46 42 55 63 70 77

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Stoklasná Lhota byla osadou obce Čekanice v okrese Tábor. V letech 1880–1960 byla samostatnou obcí v okrese Tábor. V letech 1961–1971 byla znovu částí obce Čekanice v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 do 30. června 1980 byla znovu obcí v okrese Tábor, kdy se konaly obecní volby. Od 1. července 1980 je částí města Tábor ve stejnojmenném okrese.[6]

Pamětihodnosti

  • U komunikace ve vesnici se nalézá návesní kaple.

Pověst

Když se v roce 1860 provdala Rozálie Prokopová, zvaná „Holá“ (prapotomek husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného „Holý“), ze Stoklasné Lhoty za náchodského sedláka Pecháčka, začal se někdy v ranních mlhách na polích mezi Náchodem a Hejlovem zjevovat Jan Žižka na koni, vzhůru nohama. Tam, kde se to stalo, prý pole přineslo „obrovskou hojnost žita a ovsa“.

Galerie

  • Stoklasná Lhota
  • Návesní kaple
    Návesní kaple
  • Kříž u silnice na Tábor
    Kříž u silnice na Tábor
  • Pohled na část vesnice
    Pohled na část vesnice
  • Konec obce
    Konec obce
  • Ulice k jihu
    Ulice k jihu
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  3. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  5. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 537. 

Literatura

  • Bada, Josef: "Stručné dějiny barokního zámku v Táboře-Měšicích" (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: "Tábor-Měšice", České Budějovice 2005)
  • Cikhart, Roman: "Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný", Tábor 1922
  • Pippich, Martin: "Po stopách předků a potomků husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného 'Veliký'. Válečný zločinec nebo pokrokový kazatel?", RFE, Vídeň 1968

Externí odkazy

Části města Tábor
Části obce