Čelkovice

V dnešním světě je Čelkovice tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už díky svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na každodenní životy lidí, Čelkovice se dokázal stát opakujícím se tématem konverzací, debat a diskuzí ve všech oblastech. Díky neustálé přítomnosti v médiích a sociálních sítích se Čelkovice podařilo překročit hranice a kultury a vzbudit zájem a obavy u lidí všech věkových kategorií a podmínek. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a důležitost Čelkovice a analyzujeme jeho důsledky a význam v současné společnosti.

Čelkovice
Čelkovice v údolí Lužnice pod Starým městem, od železn. mostu (vlevo) k Hotelu Lázně (vpravo)
Čelkovice v údolí Lužnice pod Starým městem, od železn. mostu (vlevo) k Hotelu Lázně (vpravo)
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel680 (2021)[1]
Katastrální územíČelkovice (2,92 km²)
PSČ390 01
Počet domů260 (2021)[2]
Čelkovice
Čelkovice
Další údaje
Kód části obce19411
Kód k. ú.619418
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čelkovice (německy Tschelkowitz) jsou velká vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji.

Čelkovice se nacházejí v údolí na levém břehu Lužnice jižně od na protějším břehu ležící části města Tábor (zejména Staré město, Parkány), části spojuje silniční most. U mostu, vlevo proti proudu, je známý Suchomelův ostrov (tábořiště). Obytná zástavba vede údolím v délce cca 1350 metrů a šířce cca 450 metrů v příbřežní rovině a ve svahu (kóta 444 metrů).

Do roku 1935 po mostě a dál přes obec vedla hlavní (a jediná) silnice z Tábora směr Bechyně – značný výškový rozdíl do obce Horky překonávala silnice několika serpentinami. Potíže rostoucího provozu v této části Tábora vyřešila stavba velkého obloukového mostu přes Lužnici v letech 1934–1935. Od té doby slouží „čelkovická“ silnice jako místní komunikace od starého mostu až k napojení na silnici číslo 137 Tábor-Bechyně (Týn nad Vltavou) u výletní restaurace „Pintovka“ ve východní (spodní) části Horek.

Název

Jak vznikl název „Čelkovice“ se přesně neví. Dějepisec Roman Cikhart považuje název Čelkovice za chybný – za zkomoleninu. Původně se prý ves nazývala Celkovice (odvozeno od osobního jména „Celek“).[zdroj?]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1307,[3] do kdy patřily biskupství pražskému. Poté zakupuje obec i s přilehlými pozemky Jindřich I. z Rožmberka a nejdříve jí připojuje k Příběnicům. V roce 1437 postoupil Oldřich II. z Rožmberka vesnici obci Táborské.

V 16. století zde bylo již patnáct usedlostí. Tzv. „Lucinovský dvůr“, ve vsi, byl v letech 1680–1682 v držení Viléma Fellnera z Feldeggu. Část vesnice a okolí zakoupil také Václav Perger z Rozenvertu, který zde v roce 1702 zemřel. Po jeho smrti synové Jan a František (v roce 1708) prodali ves opět městu Tábor.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 596 682 792 838 934 875 735 640 633 549 505 484 496 604 680
Počet domů 69 71 81 91 104 101 114 149 132 139 153 177 190 226 260

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1971 Čelkovice byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 jsou částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby. V letech 1850–1879 k obci patřily Horky.[6]

Pamětihodnosti

V Čelkovicích byly asi v roce 1268 založeny lázně, ve kterých se prý léčil i husitský vojevůdce Ondřej Prokop, zvaný „Holý“. Zřídla byla složena z železitých a sirnatých pramenů. Postupem času zde byla postavena budova pod názvem „Městské lázně“. Tento zajímavý architektonický objekt časem zchátral, zdevastovanou budovu zakoupila stavební firma „Karel Dvořák“ v Táboře a přestavěla jí na hotel s restaurací.

Rodáci

  • V Čelkovicích se narodil Bohumil Mladý (30. října 1881 – 23. června 1942 v Praze), spisovatel, vydavatel a redaktor časopisu „Četnický obzor a „Ročenka českého četnictva“.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 62, 149. 

Literatura

  • Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.

Externí odkazy