V současné době Mrchožrout převzal významnou roli v moderní společnosti. Jeho vliv lze vnímat v různých oblastech, od kultury po politiku, přes technologie a mezilidské vztahy. Mrchožrout upoutal pozornost milionů lidí po celém světě, vyvolal diskuse, debaty a kontroverze. Postupem času se Mrchožrout stalo tématem obecného zájmu, které vzbuzuje zájem specialistů i fandů. Proto je nezbytné hluboce a kriticky se zabývat dopadem, který má Mrchožrout na dnešní společnost, a také analyzovat jeho důsledky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Mrchožrout (nebo také nekrofág[1]) je označení pro živočišný druh, který se živí uhynulými živočichy (neloví je nebo je nedokáže ulovit). Mrchožrouti se také živí na zbytcích potravy po predátorech. Nekrofág je živočich, který se živí jinými odumřelými živočichy či rostlinami.[1]
Mrchožrouti patří mezi saprofágy a jim je nadřazen pojem dekompozitor.
S mrchožrouty bývá často asociována také hyena skvrnitá (Crocuta crocuta), ta ale mnohem častěji loví živou kořist a mršiny tvoří jen poměrně malou část jejího jídelníčku. Významným mrchožroutem je naproti tomu lev (Panthera leo), který s hyenami o kořist často soupeří.[2] V některých oblastech[kde?] Afriky tvoří mršiny i více než 60 % jeho potravy.[zdroj?]
V naší přírodě je významným mrchožroutem mezi obratlovci krkavec velký (Corvus corax), i když sám také aktivně loví.[3]
KUBE, Jan. Didakticky významné druhy obratlovců Krkonošského národního parku. Praha, 2018. 58 s. Bakalářská práce. Ved. práce Ing. Jan Andreska, Ph.D. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a environmentálních studií. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/99040/130226342.pdf?sequence=1&isAllowed=y