Morskie Oko

Morskie Oko; Morské oko
	Pleso s chatou
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Polsko
Vojvodství	Malopolské vojvodství
Zeměpisné souřadnice	49°11′50″ s. š., 20°4′15″ v. d.
Rozměry
Rozloha	34,9280 ha
Délka	862 m
Šířka	566 m
Objem	9 935 000 m³
Max. hloubka	50,8 m
Ostatní
Typ	ledovcové jezero
Nadm. výška	1395,4 m n. m.
Pobřeží	2613 m
Přítok vody	potok od Czarnostawiańske Siklawy
Odtok vody	Rybi Potok
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morskie Oko (slov. Morské oko) je největší jezero ve Vysokých Tatrách (i v celých Tatrách), má rozlohu 34,93 ha a maximální hloubku 50,8 m. Leží v nadmořské výšce 1395,4 m v údolí Dolina Rybiego Potoku v Polsku pod Rysy. Obvod jezera je 2613 m, délka asi 862 m a šířka 566 m. Objem vody činí 9 935 000 m³. Jezero je ledovcového původu.

Morskie Oko a Czarny staw pod Rysami z vrcholků Rysů

Pobřeží, dno

U břehu je dno pokryté kameny, uprostřed štěrkem. Okolo plesa rostou převážně borovice, ale i listnaté stromy (jeřabina, bříza).

Okolí

Okolní štíty se tyčí do výšky 1000 m nad hladinu plesa. Od jezera je výhled na Mengusovské štíty s Veľkým Mengusovským štítem, Nižný a Vyšný Žabí štít, Rysy (2499 m n. m. – nejvyšší vrchol polských Tater) a Mních.

Na jižní straně jezera stojí v nadmořské výšce 1405 m horská chata PTTK. Chata je pojmenovaná po horském vůdci Stanisławovi Staszicovi, který v roce 1805 zkoumal jezero. Vlevo u chaty, na konci cesty, se nachází stará chata. Obě budovy jsou památkově chráněné. Od chaty vedou turistické značky na vrchol Rysů a na Szpiglasową Przełęcz (sedlo) pod Hrubým štítem.

Vodní režim

Na východním břehu ústí do jezera na severu Żabi Żleb a na jihu Owczy Żleb. Do jižního konce ústí potok z Czarneho Stawu pod Rysami překonávající Czarnostawiańskou Siklawu. Na západním břehu ústí postupně od jihu Żleb pod Mnichem s Dwoistou Siklawou, Mnichowy Potok, Szeroki Żleb, Urwany Żleb a Marchwiczny Żleb. Ze severního konce odtéká Rybí potok. Rozměry jezera v průběhu času zachycuje tabulka:

Rok	Měření prováděl	Rozloha ha	Délka m	Šířka m	Hloubka max.m	Objem m³
—	podle WET^[2]	&0000000000000034.54000034,54	&0000000000000862.000000862	&0000000000000566.000000566	&0000000000000050.80000050,8	&0000000009935000.0000009 935 000
2005^[3]	Gregor, Pacl	&0000000000000034.92800034,9280	—	—	&0000000000000050.80000050,8	&0000000009935000.0000009 935 000

Historie

Morskie Oko se dříve jmenovalo Rybie pleso (podobně jako Popradské pleso), vzhledem k přirozenému zarybnění, což není u tatranských ples obvyklé. Pojmenování Morskie Oko je svázané se starou legendou, podle které bylo pleso pod zemí spojené s mořem.

Nejstarší zprávy o Morskiem Oku jsou z roku 1575. V roce 1637 král Vladislav IV. dal právo využívat pastviny u Morskieho oka Władysławovi Nowobilskému. Morskie Oko se stalo soukromým vlastnictvím roku 1824, když Dolinu Rybieho potoka koupil od rakouské vlády Emanuel Homolacs. Od roku 1933 je vlastníkem Morskieho oka a okolí polský stát. Na konci 19. století vypukl hraniční spor mezi Rakouskem a Uherskem o průběh hranice a vlastnictví Morskieho Oka (tzv. Spor o Morskie Oko). Smírčí soud ve Štýrském Hradci rozhodl 13. září 1902, že sporná oblast patří Rakousku resp. jeho provincii Haliči.

Pro turisty Morskie Oko objevil doktor Tytus Chałubiński už v 19. století. První chata, postavená u plesa v roce 1836, shořela roku 1865. Chata postavená roku 1874 shořela roku 1898.

V letech 1927–1931 se zde jezdil závod automobilů do vrchu Tatra (Międzynarodowy Wyścig Tatrzański). Trať vedla z Lysé Poľany až k Morskiemu Oku a měřila 7500 m. Závod pořádal Krakowski Klub Automobilowy. V letech 1930 a 1931 byl tento závod součástí Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu. V roce 1930 zde zvítězil Hans Stuck na voze Austro-Daimler ADR 3.6 a v roce 1931 Rudolf Caracciola na voze Mercedes- Benz SSKL.^[4]

Umění

Kouzlo Morskieho Oka inspirovalo mnoho polských umělců – malířů (Walery Eljasz-Radzikowski, Leon Wyczółkowski, Stanisław Gałek), ale i básníků (Wincenty Pol, Adam Asnyk, Kazimierz Przerwa-Tetmajer, Franciszek Nowicki, Jan Kasprowicz) či hudebníků (Zygmunt Noskowski).

Přístup

Pleso je přístupné pěšky po celý rok.

Vede k němu asfaltová Cesta Oswalda Balzera ze Zakopaného vybudovaná v roce 1902, po které však není povolena doprava automobily ani jízdními koly. Od parkoviště Palenica Białczańska pěšky 2:20 hod.
Po červené turistické značce je možný výstup z Toporowe Cyrhly (část Zakopaného) a trvá asi 5 hod. Značka v horní části kopíruje asfaltovou cestu.
Po červené turistické značce od chaty pod Rysmi přes Rysy (slovensko-polská státní hranice) Cesta trvá přibližně 4.10 hod. a je přístupná v letní období.
Po modré turistické značce od chaty v dolině Pięciu Stawów Polskich. Cesta trvá přibližně 1.40 hod.

Poznámky

↑ v některých zdrojích se objevují též hodnoty 1393 nebo 1395
↑ Wielka Encyklopedia Tatrzańska
↑ Tatry příroda
↑ ETZRODT, Hans. HILL CLIMB WINNERS 1897-1949 (Tatra 1927-1931) . Hans Etzrodt , Leif Snellman, 2021-02-07 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.

Související články

Spor o Morskie Oko

Literatura

Externí odkazy

Galerie Morskie Oko na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Morskie Oko na Wikimedia Commons

(česky) Morskie Oko – info o jezeře a jeho okolí na DušeKarpat.cz
(polsky) Wielka Encykolpedia Tatranska, Morskie Oko
(polsky) Fotografie plesa, ,

[1] v některých zdrojích se objevují též hodnoty 1393 nebo 1395

[2] Wielka Encyklopedia Tatrzańska

[3] Tatry příroda

[4] ETZRODT, Hans. HILL CLIMB WINNERS 1897-1949 (Tatra 1927-1931) . Hans Etzrodt , Leif Snellman, 2021-02-07 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.

[1]

[2]

[3]

[4]

Jezera Vysokých Tater (viz také Jezera Západních Tater)

Bielovodská dolina	Bielovodské Žabie plesá (Nižné Bielovodské Žabie pleso • Vyšné Bielovodské Žabie pleso) • Hrubé pleso • Jelenie pliesko • Kačacie pliesko • Zelené pleso Kačacie • Litvorové pleso • Rovienkové pleso • Ťažké pleso • Zamrznuté pleso (Zamrznuté oká) • Zmrzlé pleso

Javorová dolina	Javorové plesá (Čierne • Malé Žabie • Nižné Žabie • Zelené • Žabie) • Kolové pleso • Rígľové oká (Zadné • Predné • Suché) • Tiché pleso (Malé Tiché pleso)

Dolina Bielej vody kežmarskej	Belasé pleso • Biele plesá (Malé • Trojrohé (malé) • Veľké) • Červené pleso (Malé Červené pliesko) • Kežmarské plesá (Čierne pleso kežmarské • Malé Čierne pleso • Zelené pleso kežmarské) • Študentská studňa • Žeruchové plieska (Nižné • Vyšné) • Žlté pleso

Skalnatá dolina	Lievikové pleso • Skalnaté pleso (Skalnaté oko)

Malá Studená dolina	Baranie pliesko • Modré pleso • Pět Spišských ples (Malé • Nižné • Prostredné • Veľké • Vyšné)

Veľká Studená dolina	Dlhé pleso (Dlhé oko) • Pusté plesá (Pusté pleso • Malé • Pusté oko) • Sesterské plesá (Starolesnianske pleso • Vyšné • Prostredné • Nižné • Malé Zbojnícke pleso) • Sivé plesá (Nižné • Prostredné • Vyšné) • Strelecké plesá (Nižné Strelecké plesá (Nižné Strelecké pleso • Vyšné Strelecké pleso • III) • Vyšné Strelecké plesá (Strelecké oká)) • Studené plesá (Nižné • Prostredné • Vyšné • Studené oká) • Vareškové pleso (Vareškové oko) • Zbojnícke plesá (Vyšné • Prostredné • Nižné • Malé • Ľadové • Zbojnícke oko)

Slavkovská dolina	Slavkovské pliesko • Szontaghovo pleso • Malé Szontaghovo pliesko

Velická dolina	Dlhé pleso • Kvetnicové pliesko • Velické pleso • Vyšné Velické plieska (Spodné • Horné) • Wolkerove jazierka

Batizovská dolina	Batizovské oká • Batizovské pleso • Čierne pleso • Malé Batizovské pliesko • Pliesko pod Kostolíkom

Mengusovská dolina a Zlomiská	Dračie plesá (Dračie pleso • Malé • Dračie oká) • Ľadové pleso • Hincove plesá (Veľké • Malé • Hincove oká) • Popradské pleso • Rumanove plesá (Rumanovo pleso • Vyšné • Nižné) • Satanovo pleso • Žabie plesá Mengusovské (Predné • Veľké • Vyšné • Malé)

Mlynická dolina	Capie pleso • Jazierka lásky • Kozie plesá (Malé • Nižné • Stredné • Vyšné) • Nové Štrbské pleso • Okrúhle pleso • Pleso nad Skokom • Pliesko pod Skokom • Slepé pleso • Štrbské pleso • Volie plieska (Nižné • Vyšné)

Furkotská dolina	Furkotské plesá (Nižné • Vyšné) • Jambrichovské pleso • Ostré pliesko • Rakytovské plieska (Malé • Nižné • Vyšné) • Sedielkové pliesko • Smrekovické plieska (Nižné • Vyšné • Mokrý kút) • Soliskové pliesko • Wahlenbergove plesá (Nižné • Vyšné)

Važecká dolina	Jamské pleso • Malé pliesko • Skryté pliesko • Stratené pliesko • Krivánske Zelené pleso

Kôprová dolina	Hlinské oko • Kôprové pliesko • Kobylie pleso • Temnosmrečinské plesá (Nižné • Vyšné) • Terianske plesá (Malé • Nižné • Vyšné)

Tichá dolina	Valentkovo pliesko

Dolina Białki	Wołoszyński Stawek Dolina Rybiego Potoku: Czarny Staw pod Rysami • Morskie Oko • Rybie Stawki (Małe Morskie Oko • Małe Żabie Oko • Żabie Oko) Dolina za Mnichem: Staw Staszica (Niżni, Wyżni) • Stawek na Kopkach • Wyżnie Mnichowe Stawki (9) • Zadni Mnichowy Stawek Dolina Pięciu Stawów Polskich: Pięć Stawów Polskich (Czarny • Mały • Przedni • Wielki • Zadni) • Szpiglasowe Stawki • Wole Oko Dolina Waksmundzka: Waksmundzkie Oka (Niżnie • Wyżnie) • Waksmundzkie Stawki (Niżni • Wyżni)

Dolina Suchej Wody Gąsienicowej	Dolina Pańszczyca: Czerwony Staw Pańszczycki Dolina Gąsienicowa: Czarna: Gąsienicowe Stawy (Czarny • Zmarzły) Dolina Gąsienicowa: Zielona: Dwoiśniaczek (4) • Dwoiśniak (Niżni • Wyżni) • Gąsienicowe Stawy (Czerwone (Niżni • Wyżni) • Długi • Dwoisty (Wschodni • Zachodni) • Litworowy • Zadni • Zielony) • Jedyniak • Kotlinowy Stawek • Kurtkowiec • Mokra Jama • Samotniak • Troiśniak (Niżni • Pośredni • Wyżni)