Miroslav Ondříček

V tomto článku se podíváme na fascinující historii Miroslav Ondříček, tématu, které v průběhu let upoutalo pozornost milionů lidí. Od svých počátků až po svůj dopad na současnou společnost hrál Miroslav Ondříček zásadní roli při utváření našeho způsobu chápání světa. V tomto článku budeme podrobně zkoumat nejdůležitější aspekty Miroslav Ondříček, od jeho prvních projevů až po nejnovější inovace, které způsobily revoluci ve způsobu, jakým jej vnímáme. Kromě toho zjistíme, jak Miroslav Ondříček zanechal svou stopu v populární kultuře a ovlivnil vše od umění a módy po politiku a technologie. Připravte se na ponoření do vzrušujícího vesmíru Miroslav Ondříček a objevte vše, co nám tento fenomén může nabídnout.

Miroslav Ondříček
Narození4. listopadu 1934
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí28. března 2015 (ve věku 80 let)
Praha
Příčina úmrtínemoc
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
VzděláníFAMU v Praze
Povolánífilmový kameraman
OceněníČeský lev
Křišťálový glóbus
Cena AUC (USA)
nominace Oscar (2x)
Medaile Za zásluhy mzz I. stupeň (2006)
DětiDavid Ondříček
PříbuzníFrantiška Ondříčková (vnučka)
PodpisMiroslav Ondříček – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Ondříček (4. listopadu 1934 Praha – 28. března 2015[1]) byl český kameraman a jeden z tvůrců České nové vlny. Byl dlouholetým spolupracovníkem Miloše Formana. Byl nominován i na Oscara a stal se držitelem Českého lva.

Život

Narodil se 4. listopadu 1934 v Praze, vyrostl na Žižkově v rodině živnostníka. Základní školu dokončil v roce 1949 a jako syn živnostníka nesměl studovat. Nastoupil do učebního oboru, kde se učil práci se železem, a o rok později přešel do učebního oboru filmového laboranta. Po ukončení učebního oboru nastoupil do laboratoří Barrandovských ateliérů, následně se stal asistentem kamery a později asistentem zpravodajského filmu. Začal studovat večerní školu filmové tvorby na FAMU v Praze. Teprve po dvanácti letech se dostal k práci na celovečerních filmech, kdy začal spolupracovat jako kameraman, na filmech Miloše Formana a Ivana Passera.

Miroslav Ondříček se podílel jako kameraman na čtyřech desítkách celovečerních filmů, kdy polovinu z nich natočil v zahraničí. Spolupracoval i s českým režisérem Vávrou, americkým režisérem Mendelem, Hillem a Angličanem Lindsayem Andersonem. Mezi nejslavnější filmy, na kterých se podílel, patří: Lásky jedné plavovlásky, If, Hoří, má panenko, O Lucky Man, Vlasy, Ragtime, Amadeus, Valmont, Taking Off.

Byl členem správní rady Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku a byl členem dozorčí rady akciové společnosti SK Slavia Praha - fotbal.[2]

Miroslav Ondříček byl dlouholetým pedagogem na pražské FAMU. Jeho jméno pak nese Filmová akademie v Písku, které byl patronem.

Dne 29. března 2015 zemřel po delším pobytu v nemocnici ve věku 80 let. Poslední rozloučení se konalo v úterý 7. dubna 2015 v bazilice sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě.

Byl dvakrát ženatý, s Evou Ondříčkovou žil 51 let, mají spolu syna Davida, režiséra a producenta.

Ocenění

  • 1981 nominace na Oskara (Ragtime)
  • 1984 nominace na Oskara (Amadeus)
  • 1999 Český lev za dlouholetý přínos českému filmu
  • 2003 cena za celoživotní dílo v makedonské Bitole
  • 2004 cena Americké unie kameramanů za přínos mezinárodní kinematografii v Los Angeles
  • 2004 Krišťálový globus za umělecký přínos světové kinematografii na karlovarském festivalu
  • 2005 cena za celoživotní dílo Asociace českých kameramanů
  • 2006 Medaile Za zásluhy mzz I.stupně

Tvorba

Reference

  1. ↑ Zemřel Miroslav Ondříček, kameraman oscarového Amadea. České noviny . 2015-3-29. Dostupné online. 
  2. ↑ Výroční zpráva SK Slavia Praha - fotbal a.s. 2011/2012

Externí odkazy

Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu

František Vláčil (1993) • Jan Švankmajer (1994) • Karel Kachyňa (1995) • Jiří Menzel (1996) • Miloš Forman (1997) • Jiří Krejčík (1998) • Miroslav Ondříček (1999) • Věra Chytilová (2000) • Otakar Vávra  (2001) • Juraj Jakubisko (2002) • Theodor Pištěk (2003) • Stella Zázvorková (2004) • Jan Němec (2005) • Ivan Passer (2006) • Vojtěch Jasný (2007) • Juraj Herz (2008) • Jana Brejchová (2009) • Zdeněk Svěrák (2010) • Josef Somr (2011) • Karel Černý (2012) • Vladimír Körner (2013) • Drahomíra Vihanová (2014) • Stanislav Milota (2015) • Eva Zaoralová a Jiří Bartoška (2016) • Alois Fišárek (2017) • Věra Plívová-Šimková (2018) • Jaromír Kallista (2019) • Hynek Bočan (2020) • Ivo Špalj (2021) • Marcela Pittermannová (2022) • Vladimír Smutný (2023) • Karel Smyczek a Mario Klemens (2024)