Mezinárodní rudá pomoc

V tomto článku prozkoumáme Mezinárodní rudá pomoc, téma, které upoutalo pozornost odborníků i fandů. S bohatou a složitou historií je Mezinárodní rudá pomoc bodem zájmu v různých oblastech, od vědy a techniky po kulturu a společnost. V průběhu let podnítil Mezinárodní rudá pomoc významné debaty, kontroverze a pokroky a hrál klíčovou roli ve způsobu, jakým chápeme a prožíváme svět kolem nás. Prostřednictvím tohoto článku se blíže podíváme na různé aspekty Mezinárodní rudá pomoc, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad a jeho význam v dnešním světě.

Mezinárodní rudá pomoc
ZakladatelKominterna
Vznik1922
Zánik1941 (Sovětská organizace - 1947)
Typmezinárodní
LídrJulian Marchlewski a Jelena Dmitrijevna Stasovová
Klíčové osobyJulian Marchlewski
Clara Zetkin
Elena Stasova
Mateřská organizaceKomunistická internacionála
Oficiální webrhi-sri.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní rudá pomoc (také známá pod ruskou zkratkou MOPR) byla organizace mezinárodní solidarity založená Komunistickou internacionálou. Vznikla v roce 1922 jako „mezinárodní politický Červený kříž“, poskytující materiální a morální pomoc politickým vězňům „třídního boje“ po celém světě.

Historie organizace

Vznik

Mezinárodní rudá pomoc, hovorově zvaná podle ruské zkratky MOPR,[1] byla založena v roce 1922 v odpovědi na pokyn čtvrtého sjezdu Komunistické internacionály „pomoci vzniku organizacím, které by poskytovaly materiální a morální pomoc všem vězňům kapitalismu ve vězení.“[2]

Julian Marchlewski-Karski byl jmenován předsedou Ústředního výboru MOPR, řídícího orgánu nové organizace. Po roce 1924 byl název tohoto řídícího orgánu změněn na Výkonný výbor.[2]

První plenární zasedání Ústředního výboru MOPR se konala v červnu 1923 v Moskvě. Na schůzi bylo rozhodnuto, že by MOPR měla založit oddíly ve všech zemích, zvláště v těch trpících tzv. „Bílým terorem“ vůči revolučnímu hnutí.

Vývoj

První mezinárodní konference MOPR se konala v červenci 1924 spolu s 5. sjezdem Komunistické internacionály.

Podle Eleny Stasové, vedoucí ruského oddílu MOPR a zástupkyně vedení ústředního výboru MOPR, měla k 1. lednu 1928 organizace celkem 8 900 000 členů ve 44 zemích. 1. ledna 1931 měla podle Stasové organizace 58 národních organizací s 8 305 454 členy.[3] Podle Stasové měla později organizace 56 časopisů v 19 jazycích.[3]

Stasova poukázala na to, že existovaly dva typy organizací, „hromadné organizace“ – jako ty v Sovětském svazu, Německu, Francii nebo Spojených státech – a „organizace výborového typu“, které se omezovaly na právní a materiální pomoc politickým vězňům a jejich rodinám aniž by se pokoušely zakládat velké členské organizace.[3]

Stasova zdůraznila přetrvávající rozdílnost názorů mezi MOPR a Mezinárodní pomocí pracujících, dalším oddělením Kominterny. V roce 1931 poznamenala: „Rozdíl je v tom, že my pomáháme politickým vězňům a Mezinárodní pomoc pracujících pomáhá při hospodářských stávkách a hospodářských bojích“.[3]

První světový sjezd MOPR se konal v listopadu 1932. Na něm bylo oznámeno, že 1. ledna toho roku existovalo celkem 67 národních oddílů mimo Sovětský svaz a 1 278 274 členů..[2]

Zánik

MOPR byl veden Elenou Stasovou až do roku 1938, po kterém byl mezinárodní charakter organizace potlačen.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku International Red Aid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Plný ruský název organizace byl Mеждународная организация помощи революциoнepaм („Mezinárodní organizace pomoci revolucionářům“).
  2. ↑ a b c LAZITCH, Branko; DRACHKOVITCH, Milorad M. Biographical Dictionary of the Comintern: New, Revised, and Expanded Edition. Stanford, Kalifornie: Hoover Institution Press, 1986. S. xxviii, xxviii, xxix. 
  3. ↑ a b c d STASOVA, Elena. MOPR's Banners Abroad: Report to the Third MOPR Congress of the Soviet Union. Moskva: Executive Committee of IRA, 1931. S. 12–13, 15–16, 19, 30. 

Externí odkazy