Martinsyde Buzzard
Dnes je Martinsyde Buzzard ve světě velmi důležité téma. Po léta je Martinsyde Buzzard předmětem debat a analýz v různých oblastech, generuje protichůdné názory a probouzí zájem v širokém spektru společnosti. V tomto článku se ponoříme do světa Martinsyde Buzzard, abychom se ponořili do jeho důležitosti, jeho důsledků a jeho vývoje v čase. Prostřednictvím podrobného průzkumu Martinsyde Buzzard se budeme snažit osvětlit toto vysoce relevantní téma a nabídnout obohacující pohled, který čtenáři umožní dále porozumět jeho dopadu na dnešní svět.
| Martinsyde Buzzard | |
|---|---|
 | |
| Určení | Stíhací dvouplošník |
| Výrobce | Martinsyde |
| První let | 1918 |
| Uživatel | Royal Flying Corps |
| Vyrobeno kusů | 370 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martinsyde Buzzard byl britský dvouplošný jednomístný[1] stíhací letoun z období první světové války, vyvinutý firmou Martin & Handasyde Martinsyde Ltd. se sídlem v Brooklands.
Vznik a vývoj
V roce 1917 vyvinula firma Martinsyde letoun Martinsyde F.3 osazený dvanáctiválcovým vidlicovým motorem Rolls-Royce Falcon III. o výkonu 275 k. Velký nedostatek těchto motorů, které byly montovány převážně do dvoumístných Bristolů F.2B, vedl k úpravě letounu a k použití osmiválcového motoru Hispano-Suiza 8 o výkonu 300 k. První prototyp F.4 poprvé vzlétl v červnu 1918. Letoun vynikal rychlostí, stoupavostí a statickou pevností, ovšem díky své robustnosti a stabilnímu motoru nedosahoval takové obratnosti jako lehké stíhačky s rotačním motorem. Přesto patřil mezi vynikající stroje konce první světové války.
Letoun byl sériově vyráběn ve dvou verzích, Mk.1 jako standardní čtyřka a Mk.1a, který byl speciálním dálkovým doprovodným stíhačem.
Popis konstrukce
Konstrukce trupu, křídel a kormidel byla celodřevěná s plátěným potahem. Letoun byl vyzbrojen dvěma vzduchem chlazenými kulomety Vickers, synchronizovanými systémem Constantinescu, namontovanými vedle sebe na trupu před pilotem.
Použití
Po příměří byla výroba letounů zastavena. Část vyrobených strojů, které nebyly ještě dodány RAF, převzalo irské vojenské letectvo.[zdroj?!] Jeden stroj byl jako obchodní vzorek poslán do Japonska. Asi dvacet strojů převzalo španělské letectvo a asi sto kusů pak bylo dodáno sovětskému letectvu. Pár dalších kusů zakoupilo také finské letectvo.
Asi osm kusů bylo opatřeno dvouhvězdicovým vzduchem chlazeným čtrnáctiválcovým motorem Armstrong Siddeley Jaguar a dodáno litevskému letectvu pod označením Martinsyde ADC.1.
Byla vyrobena i varianta F.4a, což byl dvousedadlový letoun s otevřenou kabinou pro pozorovatele.
Specifikace (F.4)
Údaje dle[2]
Technické údaje
- Osádka: 1
- Rozpětí:
- Rozpětí horního křídla: 9,9 m
- Rozpětí dolního křídla: 9,3 m
- Délka: 7,7 m
- Výška: 3,1 m
- Nosná plocha: 29,23 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 821,2 kg
- Vzletová hmotnost: 1087,4 kg
- Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený vidlicový osmiválec Hispano-Suiza 8[3]
- Výkon pohonné jednotky: 300 hp (220 kW)[3]
Výkony
- Maximální rychlost: 212,7 km/h ve výšce 4572 m
- Vytrvalost: 2,5 hod.
- Stoupavost:
- Výstup na výšku 3048 m: 7 min. 55 vt.
- Výstup na výšku 4572 m: 14 min. 00 vt.
- Dostup: 7924 m
Výzbroj
- 2 × synchronizovaný kulomet Vickers Mark I* ráže 7,7 mm se zásobou 770 nábojů na hlaveň[4]
- možnost instalace závěsníků pro 4 × pumu o hmotnosti 25 liber (11 kg)[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Bruce 1999, s. 7.
- ↑ Vančura, Pavel. Martinsyde F.4 "Buzzard". Křídla vlasti., roč. 1961., čís. 10, s. 21.
- ↑ a b Bruce 1999, s. 15.
- ↑ a b Bruce 1999, s. 36.
Literatura
- BRUCE, J M, 1999. Martinsyde Buzzard. Berkhamsted, Hertfordshire: Albatros Productions, Ltd.. 37 s. (Windsock Datafile; sv. 76). ISBN 1-902207-17-3. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martinsyde Buzzard na Wikimedia Commons - Martinsyde F.4 Buzzard
