V tomto článku podrobně prozkoumáme Martin Stropnický, téma, které v posledních letech přitahuje velký zájem. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která pokryje různé aspekty a perspektivy. Martin Stropnický je velmi důležité téma, které si zaslouží být řešeno z různých úhlů pohledu, takže se ponoříme do jeho důsledků, jeho dopadu na společnost a jeho relevance v současném kontextu. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit proniknout hlouběji do Martin Stropnický a poskytnout čtenáři širokou a podrobnou vizi, která jim umožní pochopit důležitost a rozsah tohoto tématu.
Poprvé se oženil krátce po absolvování DAMU. S absolventkou FAMU, textařkou a scenáristkou Lucií Stropnickou rozenou Borovcovou (* 1956) se oženil dvakrát, jejich druhé manželství skončilo definitivním rozchodem v roce 2005. Mají tři děti – Matěje, Annu a Františku, která je herečka a studuje na Mezinárodní konzervatoři Praha obor Muzikál.[15][16]
V roce 2022 oznámili s Veronikou Žilkovou rozchod, rozvod byl formálně dokončen v červnu 2023.[17]
Politické působení
Ministr obrany Stropnický, premiér Sobotka, gen. tajemník NATO Stoltenberg a americký velvyslanec Schapiro vítají 8. září 2015 v Praze americké vojákyStropnický a ministr obrany Peru, 15. března 2013Stropnický a americký ministr obrany Chuck Hagel v Pentagonu, 29. dubna 2014Stropnický a americký ministr obrany Ashton Carter v sídle NATO v Bruselu, 9. února 2016Stropnický a americký ministr obrany James Mattis v Pentagonu, 2. května 2017
Na konci června 2013 vstoupil do politického hnutí ANO 2011, do té doby byl bez stranické příslušnosti, ale dle svých slov měl vždy blízko k Unii svobody a Straně zelených, s jejichž členy ho pojilo přátelství.[6]
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 úspěšně kandidoval v Jihomoravském kraji jako lídr hnutí ANO 2011.[18] V lednu 2014 se stal kandidátem hnutí ANO 2011 na post ministra obrany ve vládě Bohuslava Sobotky.[19] Dne 29. ledna 2014 byl do této funkce jmenován. V roce 2015 se původně ucházel o post prvního místopředsedy hnutí ANO, později se však této kandidatury vzdal (stejně jako kandidatury na řadového místopředsedu).[20] Nakonec byl na III. sněmu hnutí ANO 2011 na konci února 2015 zvolen členem předsednictva hnutí (získal 141 hlasů ze 186 možných, tj. 76 %).[21] Na dalším sněmu v únoru 2017 byl zvolen místopředsedou hnutí ANO 2011, získal 174 hlasů.[22]
V březnu 2018 v reakci na propuštění zadrženého představitele kurdské politické strany PYD, kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci, obvinil turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan Českou republiku z podpory terorismu. Erdoğan prohlásil: „Toto propuštění Českou republiku dostalo do postavení země podporující terorismus... Propuštění vůdce teroristů znamená podporovat terorismus.“[28] Ministr zahraničí Stropnický na obvinění České republiky z podpory terorismu nijak nereagoval, předtím ale prohlásil, že Česká republika nevymění kurdského politika za dva české občany vězněné v Turecku.[29]
Stropnický obdržel otevřený dopis nezávislého spolku Mladí zelení, který ho žádal, aby jako ministr zahraničí ČR odsoudil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a je namířena proti syrským Kurdům, protože „Turecko, členský stát NATO a formálně spojenec České republiky, útočí na Afrín pod lživou záminkou ochrany svých hranic před teroristy, kteří údajně působí v této oblasti.“[30]
V roce 2008 Stropnický uvedl, že když Rusko tvrdí „ne“, tak pro něho je to důvod říct „ano“. Stropnický byl stoupencem stavby amerického radaru v Brdech. Jeho syn Matěj Stropnický o svém otci v dubnu 2008 řekl, že má nekritický postoj ke Spojeným státům a pokřivila ho normalizace.[40]
Stropnický podpořil v roce 2015 průjezd ozbrojeného konvoje americké armády v rámci operace Dragoon Ride, který se vracel z Estonska přes Českou republiku na domovskou základnu v Německu, a prohlásil: „Průjezd amerického konvoje bude důkazem alianční jednoty a zároveň to bude to nejmenší, čím můžeme přispět.“[41]
Stropnický prohlásil v listopadu 2016, několik měsíců po pokusu o vojenský převrat v Turecku, že EU by měla být vstřícná k požadavkům Turecka, a podpořil dohodu mezi členskými státy EU a Tureckem, která má přispět ke zmírnění nekontrolovaného toku migrantů do Evropy.[42]
Podle Stropnického se Rusko snaží o destabilizaci Evropy a „utrácí neuvěřitelné částky na dezinformační kampaň ve střední Evropě.“[42] V reakci na evropskou migrační krizi v roce 2015 Stropnický prohlásil, že má od maďarského ministra obrany informace o tom, že Rusko organizuje a financuje převoz uprchlíků přes Balkán. To maďarský ministr obrany i ruská vláda striktně popřeli,[43] ale Stropnický totéž opakovaně tvrdil.[44]
Stropnický označil Saúdskou Arábii za „velmi důležitého hráče na Blízkém východě“ a podpořil armádní a zbrojní spolupráci mezi Saúdskou Arábií a ČR.[45] Sympatizuje s Izraelem a „byl osobně dvakrát v Jeruzalémě na společném zasedání“ české a izraelské vlády.[31] V reakci na smrt více než 50 Palestinců při protestech proti stěhování americké ambasády do Jeruzaléma, jehož východní část Izrael v rozporu s mezinárodními dohodami fakticky anektoval v roce 1980 tzv. Jeruzalémským zákonem, Stropnický prohlásil, že Palestinci byli Izraelem varováni, aby se nepokoušeli narušovat hranici, a „věděli, že si budou zahrávat s ohněm“. Za hlavní hrozbu v regionu považuje Írán a označil za „pozitivní posun“ sbližování mezi Saúdskou Arábií a Izraelem, které je namířeno proti Íránu.[46]
↑On-line rozhovor s Martinem Stropnickým . TV Nova . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-26.
↑ abSTRAŠÍKOVÁ, Lucie. Několik vět: Když to podepsala Zagorová, tak já taky. Česká televize . 2014-06-29 . Dostupné online.
↑ abcd Martin Stropnický. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky . 2019-08-29 . Dostupné online.
↑ abBENDOVÁ, Jana. Žil jsem sám. A potkal Veroniku. iDnes.cz . 2004-09-26 . Dostupné online.
↑ abDOLEJŠÍ, PhDr. Josef. Rytíři a dámy papežských řádu. Nakladatelství PANKRÁC s.r.o. . 2019-08-29 . Dostupné online.[nedostupný zdroj]
↑ abcBRAUNOVÁ, Dana. Martin Stropnický: Mám rád precizní práci. Ministerstvo obrany a Armáda České republiky . 2014-04-23 . Dostupné online.
↑ Martin Stropnický. Vláda České republiky . 2017 . Dostupné online.
↑ ab Martin Stropnický. Divadla na Vinohradech . 2022-10-08 . Dostupné online.
↑ abSPÁČILOVÁ, Mirka. Martin Stropnický porazil Jana Třísku. iDnes.cz . 2003-10-08 . Dostupné online.
↑ ab CENY THÁLIE: Laureáti. Herecké asociace Thálie . 2022-10-08 . Dostupné online.
↑PAULUSOVÁ, Zuzana. Martin Stropnický. Xantypa . 2003-03-19 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-29.
↑HULEC, Vladimír. Martin Stropnický: Mám rád příběh. Divadelní noviny . 2011-06-27 . Dostupné online.
↑Přehled velvyslanců Československa a ČR v Itálii - od roku 1918 do současnosti . Velvyslanectví České republiky v Římě, 2007-04-04 . Dostupné online.
↑Vztahy se Svatým stolcem, Stručná faktografie vzájemných diplomatických vztahů . Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci, 2002-01-09 . Dostupné online.
↑Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Hlavní město Praha, Strana: ANO 2011, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla . Český statistický úřad, 2017 . Dostupné online.
↑ PŘEHLEDNĚ: Účastník SuperStar i výrobce müsli. Kdo bude v nové vládě?. iDNES.cz . 2017-12-01 . Dostupné online.
↑ PŘÍMÝ PŘENOS: První den vlády. Prezident jmenoval na Hradě nové ministry. iDNES.cz . 2017-12-13 . Dostupné online.
↑ První den nové vlády: Prezident Zeman jmenoval jednobarevnou vládu Andreje Babiše. ZET . 2017-12-13 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-15.
↑ Stropnický předal v Izraeli pověřovací listiny, stal se oficiálně velvyslancem. EuroZprávy.cz . 2018-11-09 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-18.
↑ Velvyslanec Stropnický míří z Izraele do důchodu: Milenka tam ale zůstává!. Blesk.cz . 2023-06-19 . Dostupné online.
↑ Babiš vábí zpět Stropnického. Nabízí se Senát či eurovolby. Seznam Zprávy.cz . 2023-08-09 . Dostupné online.
↑ Martin Stropnický: V hnutí ANO už nejsem. Z dvou set poslanců jsem byl nejhorší herec. Novinky.cz . 2024-10-04 . Dostupné online.
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN80-902586-9-7. S. 612.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN80-7185-247-3. S. 208.