Markéta Břežská
V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Markéta Břežská. Od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj prozkoumáme všechny relevantní aspekty související s tímto tématem. Od jeho dopadu na společnost až po jeho dopady na populární kulturu se budeme zabývat každým detailem, abychom nabídli kompletní a objektivní vizi. Prostřednictvím analytického a popisného přístupu se ponoříme do důležitosti Markéta Břežská v různých kontextech a zdůrazníme jeho význam v současném světě. Markéta Břežská je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky, a to je přesně to, co v tomto článku navrhujeme udělat. Připojte se k nám na této cestě objevování a inspirace o Markéta Břežská.
| Markéta Břežská | |
|---|---|
| dolnobavorská vévodkyně a hraběnka holandská a henegavská | |
 Nákres kaple v Binnenhofu | |
| Narození | 1342 |
| Úmrtí | únor 1386 Haag |
| Pohřbena | knížecí kaple v Binnenhofu |
| Manžel | Albrecht I. Bavorský |
| Potomci | Kateřina Bavorská Johana Bavorská Markéta Bavorská Vilém II. Bavorský Albrecht II. Bavorský Johana Žofie Bavorská Jan III. Bavorský |
| Dynastie | Piastovci |
| Otec | Ludvík I. Břežský |
| Matka | Anežka Hlohovská |
| Příbuzní | Catherine of Brzeg (sestra) Johanna bastaard van Beieren[1] a Catharina bastaard van Beieren[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Markéta Břežská (nizozemsky Margaretha van Brieg, 1342 – únor 1386, Haag[2]) byla vévodkyně dolnobavorská a hraběnka holandská a henegavská z dynastie Piastovců.
Život
Byla nejstarší ze šesti dětí břežského knížete Ludvíka a Anežky, dcery hlohovského knížete Jindřicha VI. a zcela jistě obdržela jméno po své české babičce.[3]
28. července 1353 byla v Praze v den korunovace Anny Svídnické provdána za dolnobavorského vévodu Albrechta. Sňatek byl výsledkem dynastické politiky Karla IV.,[4] který bojoval s nedostatkem vlastního potomstva a proto si častěji vypomáhal dětmi svých slezských příbuzných. Cílem bylo upevnění vztahů s dolnobavorskými Wittelsbachy,[5] které potřeboval pro podporu svých nároku v Horní Falci.[6] Vzájemná podpora byla znovu zpečetěna spojeneckou smlouvou z 13. června 1370.[7] Markétina nejstarší dcera Johana se z popudu císaře stala nevěstou malého Václava IV.[8]
Sama Markéta zemřela v únoru 1386 a byla pohřbena v knížecí kapli v Binnenhofu pod dnes již ztraceným bohatě zdobeným náhrobkem, jemuž jako inspirace posloužil náhrobek Albrechtovy matky ve Valenciennes.[9]
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ www.manfred-hiebl.de
- ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-501-4. S. 274.
- ↑ KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-493-X. S. 87.
- ↑ Velké dějiny , str. 274
- ↑ Čtyři ženy Karla IV. , str. 87
- ↑ Čtyři ženy Karla IV. str. 145
- ↑ Velké dějiny , str. 411
- ↑ De Graftombe van Margaretha van Brieg, gemalin van Albrecht van Beieren: Een bijdrage tot de grafsculptuur van de 14de eeuw in de Nederlanden M.M. Toth-Ubbens
Literatura
- M.M. Toth-Ubbens, De Graftombe van Margaretha van Brieg, gemalin van Albrecht van Beieren, 1957
| Bavorská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Matylda z Leicesteru |
19. července 1353–1386 Markéta Břežská |
Nástupce: Markéta Klevská |
