Mangostana lahodná

Mangostana lahodná
Mangostana lahodná
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	klusiovité (Clusiaceae)
Rod	mangostana (Garcinia)
Binomické jméno
Garcinia mangostana L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mangostana lahodná (Garcinia mangostana), v běžné řeči mangostan, je tropický stálezelený strom původem z Indonésie, ze Sundských ostrovů a souostroví Moluky. Postupně se rozšířil do Afriky, Karibiku, Austrálie a Jižní Ameriky. Ze stromu se konzumuje pouze dužina plodu, která je obalena v tmavě červenofialové slupce. Do Evropy se jeho plody dovážejí především z Brazílie. ^[1]

Popis mangostanu poprvé zaznamenal švédský přírodovědec Carl Linné ve svém díle Species plantarum v roce 1753.

V roce 1787 britská vláda financovala expedici za účelem přivezení mangostanu. Měl být pěstován v Karibiku, ale až kapitán White v roce 1883 přivezl semena z indické Kalkaty a ve skleníku vévody z Northumberlandu v Syon Parku se podařilo vypěstovat první plody. Mangostan si poté údajně oblíbila i britská královna Viktorie.^[1]

Strom mangostanu vyžaduje tropické podnebí s teplotami do 38 °C. Při teplotách pod 0 °C strom odumírá. Dorůstá výšky 6–25 m, má tmavě hnědou kůru a při poranění roní žlutý latex. Koruna je jehlanovitá, podobná koruně smrku. Olivově zelené vstřícné listy jsou krátce řapíkaté, mají lesklý povrch a vejčitě protáhlou špičku. Jsou 10–25 cm dlouhé a 7–13 cm široké.
Květy se čtyřmi kališními a čtyřmi masitými žlutozelenými korunními lístky vyrůstají na špičkách větví. Květ tvoří vně zelenavé a uvnitř žlutavě červené korunní plátky, mnoho tyčinek, jejichž nitky srůstají na spodu ve čtyři svazečky a svrchní semeník s přisedlou 4–8 laločnou bliznou.^[2]

Plody mangostanu jsou kulaté bobule o průměru přibližně 8 cm. Plod zraje 3 měsíce, přičemž na začátku je plod zelený a tvrdý. Až je plod zralý, tak se slupka zbarví do červenohněda až fialova a změkne. Pod slupkou je bílá dužina, která je rozdělena na čtyři až osm dílků s jadérky, která se nekonzumují. Dužina je lahodná, šťavnatá, sladkokyselá.

Mangostan lze použít do kompotů, marmelád, džusů, do krémů, pudinků i koktejlů.

Díky vysoké koncentraci xanthonů v plodech (podle některých zdrojů je mangostan nejbohatší zdroj xanthonů na světě^[3][2]) má mangostan léčivé účinky. Xanthony působí na různé bakterie (Staphylococcus aureus, Salmonella, Helicobacter pylori a enterokoky) a mají značné antioxidační schopnosti.

Mangostan se používá v tradiční medicíně v Asii, zejména v Thajsku, v Malajsii, na Filipínách, ve Vietnamu, v Indii a Číně. Účinkuje jako antibiotikum a antiparazitikum, užívá se při hojení ran, léčbě tuberkulózy, malárie, při zánětech uší, nosní sliznice, dýchacích cest, při zánětech močových cest, střevních potížích i dalších onemocněních. Mangostan dokáže utlumit bolest, odstraňuje únavu a nevolnost a snižuje teplotu.^[1][3]

Plody mangostanu jsou velmi bohaté na xanthony, antioxidanty ze skupiny flavonoidů. Z více než 200 xanthonů, které jsou nyní známy, je 40 v plodech mangostanu.^[4] Dále obsahují polyfenoly, katechiny a velké množství vody. Jsou bohaté na bílkoviny, vitamin C a vápník. Džus mangostanu pomáhá při léčení depresí, protože reguluje hladinu serotoninu a tryptofanu v krvi. Energetická hodnota je přibližně 70 kcal ve 100 g dužiny.^[1]

• Garcinia cambogia – má menší žluté plody a dužinu bílé barvy
• Garcinia cowa – má větší meruňkově zbarvené plody, většinou jsou příliš kyselé a proto se nekomzumují syrové
• Garcinia indica – má kyselé, purpurové plody, ze kterých se vyrábí ocet, ze semen se lisuje kokumový olej
• Garcinia dulcis – roste na Molukách, má žluté plody
• Garcinia morella – původem z jihovýchodní Asie, produkuje oranžovočervenou pryskyřici zvanou gamboge^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mangostana lahodná na Wikimedia Commons
• Garcinie magnostana
• Zázračné ovoce Mangostan