Řečík pistáciový

V tomto článku budeme analyzovat dopad, který má Řečík pistáciový na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku vyvolal Řečík pistáciový velký zájem a debaty v různých oblastech a je důležité studovat jeho vliv na kulturu, ekonomiku, politiku a další relevantní aspekty. V tomto článku prozkoumáme, jak Řečík pistáciový proměnil způsob, jakým lidé interagují, změnil dynamiku v určitých odvětvích a přinesl významné změny v kolektivním myšlení. Prostřednictvím komplexní analýzy se pokusíme lépe porozumět globálnímu dopadu Řečík pistáciový a jeho roli ve vývoji moderní společnosti.

Jak číst taxoboxŘečík pistáciový
alternativní popis obrázku chybí
Dozrávající plody kultivaru Kerman
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rodřečík (Pistacia)
Binomické jméno
Pistacia vera
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řečík pistáciový (Pistacia vera), také zvaný pistácie pravá, je malý strom z čeledi ledvinovníkovité, jehož původní oblast rozšíření je ve střední Asii a na Blízkém východě.

Pěstuje se pro jádra – pistácie, která lze konzumovat čerstvá, pražená a nebo jako součást různých potravin, např. pistáciová zmrzlina, lokum nebo salám Mortadella. Mezi tři největší producenty pistácií patří Írán, Spojené státy (Centrální údolí) a Turecko. Dále se pěstuje např. v Číně, Sýrii a Řecku. Jak je z oblastí pěstování zřejmé, pistácii nejlépe vyhovuje suché až polopouštní subtropické klima. Vrcholu produkce dosahují stromy asi ve 20 letech a jsou zastřihovány kvůli snadnější sklizni. Nejrozšířenějším kultivarem je Kerman.

Při nevhodném zpracování nebo uskladnění mohou obsahovat jedovaté aflatoxiny produkované především plísněmi rodu Aspergillus, které jsou známé jako silné karcinogeny. Kvůli vysokému obsahu tuků a nízkému obsahu vody jsou pistácie při přepravě ve velkých objemech náchylné k samovznícení, proto při přepravě pistácií v lodní dopravě je třeba dodržovat zvláštní pravidla.[2][3]

Produkce

ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

V roce 2017 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) na světě vypěstováno přibližně 1,1 milionu tun pistácií.[4]

Největšími producenty pistácií byly Írán, Spojené státy, Turecko, Čína a Sýrie. Írán a USA společně vypěstovaly 75 procent celkového množství. Největšími producenty v Evropě jsou Řecko, Itálie a Španělsko, v celosvětovém pořadí na 6., 7. a 10. místě[5]

Produkce pistácií, 2017
Region
(v tunách)
ÍránÍrán Írán
574 987
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
272 291
ČínaČína Čína
95 294
TureckoTurecko Turecko
78 000
SýrieSýrie Sýrie
56 508
Svět
1 115 066
Zdroj: FAOSTAT OSN[6]

Vliv dubajské čokolády na cenu pistácií

V březnu 2025 dosáhla cena vyloupených jader pistácií v Česku cenových maxim. Cena vzrostla o 60 % na více než pět set korun za jeden kilogram pistácií. Čeští novináři informovali, že se cena zvýšila kvůli trendu dubajské čokolády. Na zvýšenou poptávku po pistaciích zareagovalo Turecko jako jejich největší celosvětový procudent, který přeskočil na první pozici Írán.[7] Turečtí vývozci se rozhodli doplnit své zásoby o pistácie dovezené ze Sýrie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
  2. ↑ Risk factor: self-heating/spontaneous combustion . Gesamtverband Deutsche Versicherungswirtschaft . Dostupné online. 
  3. ↑ Pistachio Nuts: Self-heating . Gesamtverband Deutsche Versicherungswirtschaft . Dostupné online. 
  4. ↑ Crops > Pistachios . fao.org . Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ World's top Pistachio Producing Countries, statistika a interaktivní mapa na www.atlasbig.com (anglicky)
  6. ↑ Pistachio production in 2017, Crops/Regions/World list/Production Quantity (pick lists) . UN Food and Agriculture Organization, Corporate Statistical Database (FAOSTAT), 2017 . Dostupné online. 
  7. ↑ DOSKOČILOVÁ, Veronika. Zájem o dubajskou čokoládu zdražil pistácie. Jejich cena vylétla o 60 procent. iDNES.cz . 2025-03-16 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.