Ludvík IV. Durynský

V tomto článku se budeme věnovat Ludvík IV. Durynský, tématu, které upoutalo pozornost a zájem lidí z různých oblastí a profilů. Ludvík IV. Durynský je široce diskutované téma, které vedlo ke vzniku protichůdných názorů a generuje široké spektrum analýz, diskusí a úvah. Od svého vzniku je Ludvík IV. Durynský předmětem studia, výzkumu a spekulací, což vzbuzuje zvědavost a obavy u těch, kteří se snaží pochopit, prohloubit a pochopit jeho důsledky a důsledky. V průběhu let se Ludvík IV. Durynský vyvíjel a etabloval se jako relevantní téma v různých kontextech, pokrývajících sociální, politické, ekonomické, vědecké a kulturní aspekty. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy, přístupy a debaty související s Ludvík IV. Durynský s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi tohoto vzrušujícího tématu.

Ludvík IV. Durynský
durynský lantkrabě a saský falckrabě
Portrét
Náhrobek Ludvíka Durynského
Narození28. října 1200
Creuzburg
Úmrtí11. září 1227
Otranto
Pohřbenklášter Reinhardsbrunn
ManželkaAlžběta Arpádovna
PotomciHeřman II. Durynský
Žofie Durynská
Gertruda z Aldenbergu
DynastieLudowingové
OtecHeřman I. Durynský
MatkaŽofie z Wittelsbachu
PříbuzníAnežka Durynská, Jutta Durynská, Konrád Durynský, Jindřich Raspe IV. a Irmgard Durynská (sourozenci)
Jindřich I. Hesenský a Alžběta Brabantská (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík IV. Durynský (německy Ludwig IV. von Thüringen, 28. října 1200 Creuzburg – 11. září 1227 Otranto) byl durynský lantkrabě, saský falckrabě, říšský maršálek a účastník křížové výpravy.

Život

Ludvík IV. Durynský se vrací z turnaje domů (Alžbětinská legenda)

Byl nejstarším ze tří přeživších synů lantkraběte Heřmana Durynského a Žofie, dcery Oty Bavorského. Již v dětství byl zasnouben s Alžbětou, dcerou uherského krále Ondřeje a roku 1211 dorazila čtyřletá snoubenka na durynský dvůr.[1][pozn. 1] Roku 1217 lantkrabě Heřman zemřel a Ludvík převzal tituly i majetek a roku 1221 se oženil s Alžbětou.[2] Roku 1226 přijal kříž a přislíbil účast na křížové výpravě císaře Fridricha II. Zemřel v jižní Itálii v důsledku horečnatého onemocnění v září 1227, krátce po nalodění na cestu do Svaté země.[pozn. 2] Jeho ostatky byly převezeny do vlasti a pohřbeny v klášteře Reinhardsbrunn. Poručníkem nezletilého syna se stal Ludvíkův mladší bratr Jindřich Raspe IV. Vdova Alžběta opustila své děti a s velkým zanícením věnovala péči o chudé a nemocné, což se jí stalo osudným. Zemřela roku 1231 a již čtyři roky poté byla kanonizována.

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Durynský
 
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Durynský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Gudensbergu
 
 
 
 
 
 
 
Heřman I. Durynský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Švábský
 
 
 
 
 
 
 
Judita Švábská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Anežka ze Saarbrückenu
 
 
 
 
 
 
 
Ludvík IV. Durynský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ota V. ze Scheyernu
 
 
 
 
 
 
 
Ota I. Bavorský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Heilika Pettendorfsko-Lengenfeldská
 
 
 
 
 
 
 
Žofie z Wittelsbachu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. z Loonu
 
 
 
 
 
 
 
Anežka z Loonu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Anežka z Mét
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Zřejmě v souvislosti se zásnubami vznikl iluminovaný Žaltář Heřmana Durynského, který nechal vyrobit Heřman Durynský pro svou choť, Ludvíkovu matku Sofii.
  2. ↑ Byl jednou z obětí pravděpodobně morové epidemie,[3] která předznamenala zrušení celé výpravy.

Reference

  1. ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 104. 
  2. ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-17. 
  3. ↑ TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3. S. 734. 

Externí odkazy