Lucien Lévy-Bruhl

V dnešním světě se Lucien Lévy-Bruhl stal tématem velkého významu a zájmu velkého počtu lidí po celém světě. S pokrokem vědy a techniky se Lucien Lévy-Bruhl umístil jako ústřední téma v různých oblastech znalostí, vyvolal debaty, výzkum a nové objevy, které významně ovlivnily společnost. Od svého vzniku až po současnost se Lucien Lévy-Bruhl vyznačoval před a po v různých oblastech a generoval velké změny a transformace, které měly dopad na způsob, jakým chápeme svět. V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad a důležitost Lucien Lévy-Bruhl, analyzujeme jeho vliv v různých sférách každodenního života a možné důsledky, které má pro budoucnost.

ikona
Tento článek možná obsahuje výsledky vlastního výzkumu.
Můžete pomoci Wikipedii tím, že informace upravíte na základě věrohodných zdrojů a přidáte reference, aby uváděná tvrzení byla ověřitelná.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce článku zdůvodněte vložení šablony.
Lucien Lévy-Bruhl
Lucien Lévy-Bruhl (1923)
Lucien Lévy-Bruhl (1923)
Narození10. dubna 1857
Paříž
Úmrtí13. března 1939 (ve věku 81 let)
Paříž
Alma materÉcole normale supérieure
Sorbonna
Povoláníantropolog, filozof, spisovatel, sociolog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelPařížská univerzita
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (1906)
důstojník Řádu čestné legie (1928)
DětiHenri Lévy-Bruhl
Funkceprezident (Institut français de sociologie; 1927–1930)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucien Lévy-Bruhl (10. duben 1857 – 13. březen 1939) byl francouzský filozof, který svými studiemi o "primitivní mysli" stál u počátků antropologie, etnologie i sociologie.

Rozlišoval dva druhy mentality - "primitivní" a "západní". Primitivní mysl dle Lévy-Bruhla volí plnou účast ("mystickou participaci") ve světě a nevšímá si rozporů, západní mysl volí odstup, a z něj vyvěrající spekulaci i schopnost tolerovat rozpory. Protože Lévy-Bruhl volil terminologii zavánějící vírou v nadřazenost evropské kultury, jeho dílo ustoupilo časem do pozadí (čelilo ostré kritice například Marcela Mausse nebo Bronisława Malinowského). Sociolog Stanislav Andresk však tvrdí, že na ustavení antropologie mělo mnohem větší podíl než dílo Claude Lévi-Strausse. Silně též ovlivnilo Carla Gustava Junga při definování konceptu kolektivního nevědomí.

Lévy-Bruhl byl blízkým spolupracovníkem Émila Durkheima. Po sňatku se svou ženou byl spřízněn s Alfredem Dreyfusem a patřil k prvním bojovníkům za jeho očištění.

Bibliografie

  • L'Allemagne depuis Leibniz. Essai sur le développement de la conscience nationale en Allemagne, 1700-1848 (1890)
  • La Philosophie de Jacobi (1894)
  • History of Modern Philosophy in France (1899)
  • La philosophie d'Auguste Comte (1900)
  • La morale et la science des mœurs (1903)
  • Les fonctions mentales dans les sociétés inférieures (1910)
  • La mentalité primitive (1922)
  • Jean Jaurès, esquisse biographique (1924)
  • L'âme primitive (1927)
  • Le surnaturel et la nature dans la mentalité primitive (1931)
  • La mythologie primitive (1935)
  • L'expérience mystique et les symboles chez les primitifs (1938)
  • Les carnets de Lucien Lévy-Bruhl (1949)

České překlady

  • Myšlení člověka primitivního, Praha, Argo 2000.

Literatura

  • Jean Cazeneuve, Lucien Lévy-Bruhl. Sa vie, son œuvre, avec un exposé de sa philosophie, Paris, PUF 1963.
  • Frédéric Keck, Contradiction et Participation. Lucien Lévy-Bruhl, entre philosophie et anthropologie, Paris, Éditions du CNRS 2007.

Externí odkazy